Karla (28): Maminka bojuje s alkoholem. Kdyby rodina zjistila, co s ní dělám, už by mě k ní nepustili

Moje matka pije již dlouho, už když jsem byla malé dítě, vzpomínám si, jak jsem ji několikrát zahlédla pít z láhve, kterou měla schovanou ve svých věcech nebo ve sklepě. Pamatuji si, že kdekoliv jsme byli s rodinou, máma si vždy dávala pivo nebo víno, na oslavách i něco ostřejšího. Nikdy jsem ale neměla pocit, že by jí to nějak škodilo.

Až v dospělosti jsem pochopila, že její problém je opravdu vážný. Otec ji kvůli pití opustil a ona je teď úplně sama, tedy má mě a mou sestru, která ale bydlí daleko a já jí neumím pomoci, je mi jí líto. Dělám chybu a v pití ji ještě podporuji, ale nemůžu se dívat na to, jak trpí.

I když jsme si toho všichni všímali již delší dobu, že má naše maminka vážný problém jsme pochopili až před třemi lety. To už nebyla schopná ani ráno vstát z postele bez toho, aniž by si dala panáka. Přišla kvůli pití i o svou práci, a nakonec došla trpělivost i našemu otci, který si našel milenku, za níž se nakonec i odstěhoval. Upřímně tohle mu nikdy neodpustím. V tom nejhorším totiž musela maminka řešit i rozvod, a to už bylo nad její síly.

Ona pila vždy, ale mě se zdálo, že je to s mírou, že pije jen tak společensky nebo když se potřebuje uklidnit. Moje starší sestra si toho nikdy příliš nevšímala, ona brzy odešla i z domova a vydala se studovat do zahraničí, kde žije dodnes. Nyní je tak všechno na mě, snažím se mamince pomoci, ale příliš se mi to nedaří, dělám jednu chybu za druhou, ale jsem ráda, když ji vidím občas šťastnou. Na péči o ni jsem nyní sama, i když mi pomáhá teta, mamčina sestra. Ta je ovšem sama nemocná, má rakovinu a má tedy sama dost práce se sebou. Ta razantně odmítá jakoukoliv jinou možnost, podle ní musí jít maminka do léčebny, jenže tam ji nikdo nedotáhneme ani párem volů.

Maminka opět pije

Už několikrát jsme s maminkou mluvily, já sama, se sestrou a pak i s naší tetou. Myslím, že jsme vyzkoušely už úplně všechno, ale nemůžeme s ní hnout. Ona si svůj problém nepřipouští, pořád své pití nějak omlouvá, prostě klasické chování alkoholika. Nyní má důvod svalovat své pití i na otce, který ji bez varování opustil místo toho, aby jí pomohl. Mnohokrát jsme si od ní vyprosily se sestrou a tetou slib, že už nebude pít nebo to alespoň zkusí. Sestra pak zase odjela, a tím je pro ni problém vyřešen. Já však vidím, že problém není vyřešený a pomalu sleduji, jak se naše maminka ubíjí, utápí se v alkoholu, a tím se zabíjí.

Čtěte také: Zuzana (25): Po autonehodě jsem zůstala bezzubá. Než na nové zuby našetřím, už je ani nebudu potřebovat.

Přistihla jsem ji mnohokrát, jak zase pije, ale násilím jí flašku vzít nedokážu. Je to moje maminka, mám ji ráda, a když si s ní povídám, mám pocit, jako by si dobře uvědomovala, co dělá, i když samozřejmě nikdy neřekne nahlas, že pije příliš.

Začala jsem pít s ní

Kdyby někdo z rodiny věděl, co občas dělávám, asi by mě k mamince už nepustili. Ona už mamka není kolikrát ani schopná obléknout se a dojít si do obchodu, na nákup jí samozřejmě všichni rádi zajdeme, ale alkohol jí nikdo nosit nechce. Já to však tajně dělám, když mě o to mamka poprosí, donesu jí to, co chce. Někdy je to láhev vodky, jindy víno a také pivo. Koupím toho více a většinou si sednu s ní na gauč a piji s ní. Nechci, aby byla doma sama, nechci, aby se opíjela sama. Je mi jí vážně líto, a tak nasávám s ní. Někdy vypijeme i litr vodky za večer, mě je pak zle i dva dny v kuse, ale jsem přesvědčená, že je to lepší, jak kdybych ji nechala, aby pila sama.

Nepřehlédněte: Marie (25): I když jsem slepá, jsem šťastná. Nemůžu uvěřit, jak mi nehoda mi změnila život.

Já jinak skoro nepiji, vlastně se přemáhám, ale pokaždé, když se spolu opijeme, snažím se maminku i motivovat k tomu, aby toho nechala. Když nechce do léčebny, snažím se navrhnout jinou alternativu, ale nic se nikdy nesetká s úspěchem. Násilím ji tam nedostanu a samotnou ji také nemůžu nechat. Co mi tedy zbývá? I když vím, že nedělám úplně nejlépe a za chvíli mohu být možná i tam kde ona, já jiné řešení zatím nevidím.

Moje pomoc asi není úplně pomocí, ale maminka takto alespoň není sama, a to je také moc důležité.

Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

Autor: Lenka Svobodová
ZAVŘÍT