Žaneta (27): Sestra mě podrazila tím nejhorším způsobem. Přebrala mi přítele

Nikdy bych nevěřila, že mě má vlastní sestra podrazí způsobem, který je zvláště krutý. Ale stalo se, a já jí to asi nikdy neodpustím.

Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

Moje mladší sestra

Vždycky jsem záviděla těm, kteří se svými sourozenci dobře vycházeli. Já mám jedinou o dva roky mladší sestru, ale naše vztahy byly od dětství na ostří nože. Často jsme se hádaly, a to jsme přitom musely obývat jeden dětský pokoj. Sestra mi brala nejprve hračky, později v pubertě to bylo oblečení, které si bez dovolení půjčovala, což jsem opravdu nesnášela. Kdyby se alespoň zeptala, ale to ona ne. A pak jsem na ni narazila, jak měla na sobě třeba můj nejoblíbenější svetr, který mi vrátila celý špinavý.

Zlepšení vztahů

Později, když už jsme byly na vysoké škole, se naše vztahy trochu upravily. Asi to bylo tím, že jsem každá studovala v jiném městě, takže už jsme spolu nesdílely jeden prostor a nemusely jsme se dělit o rodičovskou lásku. Pak si sestra našla přítele, a i já jsem měla svoji velkou lásku. To bych řekla, že naše sesterské vztahy byly nejlepší.

Každá jsme se věnovala svému partnerovi a na nějaké sesterské šarvátky nebyl čas. Sestra bydlela se svým přítelem – a já s Radkem. Naše cesty se rozešly a setkání se omezilo na občasné návštěvy, během kterých mi sestra dávala okázale najevo, jak dobře se jí daří.

Plánování svatby

S Radkem jsem chodila pátým rokem a pomalu jsme plánovali, že bychom se mohli vzít. Když jsme naše zasnoubení oznámili rodině, vyvolalo to velkou vlnu nadšení. A úplně ze všeho nejlepší bylo plánování svatebního obřadu, který jsem si promyslela do nejmenšího detailu. Nic jsem nechtěla nechat náhodě.

Velmi mě to bavilo a už jsem si představovala, jak v bílých šatech kráčím k oddávajícímu a tam pak s rozrušením říkám nahlas své ano. Ty představy byly opravdu moc pěkné. Se svatbou jsme s Radkem nijak nepospíchali, chtěli jsme si ji užít, takže jsme si termín dohodli na zimu následujícího roku.

Všechno běželo, tak jak mělo podle plánu

Až na moji sestru. Ta se totiž se svým přítelem nakonec ve zlém rozešla, a protože neměla nic lepšího na práci, rozhodla se, že mi s plánováním svatby pomůže. Původně jsem ji nechtěla ke svým plánům vůbec pustit, ale přišlo mi jí líto a myslela jsem si, že by ji to mohlo odvést od smutných myšlenek na rozchod, takže jsem s tím nakonec souhlasila.

Asi jsem to neměla dělat, protože mi začala svatbu organizovat až moc podle svého. Nelíbily se jí šaty, co jsem si vybrala, místo zvolené barvy, doporučovala úplně jinou, dokonce se jí nelíbil ani termín svatby v zimě a tak podobně. Docela jsem s ní zápasila a neustále jí připomínala, že je to přece moje svatba. To se vždycky na mě tak vyčítavě podívala, že jsem měla co dělat, abych si svatební plány udržela podle svých požadavků.

Kvůli plánování svatby také často kontaktovala mého přítele Radka, i když jsem jí říkala, že on mi více méně nechává volné ruce, abych svatbu zařídila podle svého. Tu s ním řešila výběr svatebního menu, tu zase volbu ozdob. Začalo mi to docela vadit, protože se jednalo o moji svatbu, nikoliv o její. Takže jsem začala litovat, že jsem ji k tomu vůbec přizvala, ale přišlo mi hloupé sestře najednou říct, aby se mi do toho už nepletla.

Jednou jsem se potřebovala Radka zeptat na něco ohledně svatby, tak jsem mu zavolala na mobil. Zvedl to až po nějaké době a v telefonu zněl poněkud roztržitě. Dokonce jsem měla dojem, že slyším v jeho blízkosti divné hihňání. Ale vypustila jsem to z hlavy, protože co jsem potřebovala, jsem zjistila. I když netvrdím, že jsem si občas na to nevzpomněla. Ale nikdy by mě nenapadlo, že by mi Radek zahýbal. Byla jsem si jeho láskou a věrností jistá. Navíc jsme měli přece před svatbou.

Prožíváte podobné životní útrapy jako Žaneta a rádi byste se s nimi svěřili? Napište nám na email [email protected].

Blížil se termín našeho svatebního veselí

Už jsem se na něho nemohla dočkat. Vše bylo připravené, oznámení rozeslané, šaty připravené. V zaměstnání jsem byla vyslaná na služební cestu. Původně jsem se měla vrátit až za tři dny, ale svoji práci jsem stihla udělat dříve, takže jsem domů přijela od den dříve. Radkovi jsem nic dopředu neřekla, protože jsem ho chtěla překvapit. Ale nakonec jsme byli překvapení všichni zúčastnění, a nedá se říct, že by se jednalo o překvapení dvakrát příjemné.

Když jsem přijela do bytu, kde jsme s Radkem bydleli, nemohla jsem se na něho dozvonit a odemknout také nešlo, protože v zámku byl klíč. Nakonec mi přišel Radek otevřít následovaný v těsném závěsu mou sestrou. Ani mi nemuseli nic vysvětlovat. Otevřenými dveřmi do naší ložnice jsem uviděla neustlanou postel a v obývacím pokoji nedopitou láhev červeného vína a dvě skleničky. Svatba se nakonec nekonala a s Radkem jsem se rozešla.

Yveta (61): Až když se naše dcera zranila a ležela v nemocnici, zjistili jsme šokující pravdu.

Moje místo po jeho boku totiž zaujala má sestra, která se s ním scházela už v době, kdy jsme společně plánovali svatbu.

Autor: Lenka Svobodová
ZAVŘÍT