Růžena (65): Inkontinence mi skoro zničila život. A jak se zachoval manžel?

Stáří doběhne opravdu každého. Nikdy jsem dopředu nepřemýšlela, jaké nástrahy na mě život v pozdějším věku nachystá. Že si budu muset projít zrovna touhle zkouškou, jsem opravdu netušila.

Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

Pomalu a po kapičkách

Hodně dlouho se mi dařilo přesvědčovat samu sebe, že žádný problém nemám. Snažila jsem se počátky inkontinence v podstatě neřešit. Ono neřešit, spíš nepřipouštět. Situace se, ale pomalu zhoršovala. Začala jsem používat klasické vložky a nepřikládat tomu, až takovou váhu. 

Tabu pro komunikaci

Nemohla jsem se s nikým poradit. Tak moc mi to přišlo trapné a osobní, že jsem mlčela a řešila to po svém. Omezila jsem vycházení ven na delší dobu a v podstatě přestala cestovat. A začala jsem nosit černý svetr okolo pasu – a to doslova za každého počasí – v domění, že mě neprozradí možné prosáknutí. 

Pach mě odhalil

Najednou jsem už nedokázala utajit svůj problém. Zápach, který jsem se snažila maskovat všelijak, mě doběhl. Jak se k tomu postavil můj manžel, mě doslova šokovalo. Zaprvé jsem doufala, že o ničem neví. A zadruhé jsem nečekala, jak razantně zakročí. 

Prožíváte podobné životní útrapy jako Růžena a rádi byste se s nimi svěřili? Napište nám na email [email protected].

Manžel mě postavil před hotovou věc

Jednou navečer při rutinním sledování televize, vypnul najednou zvuk a řekl mi: „Růžo, je třeba to řešit, nemůžeš sedět doma na zadku a myslet si, že se to spraví samo. Zítra na devátou jsem tě objednal k obvodní. Doktorce jsem řekl, že trpíš unikem moči, ale děláš jakoby nic. Víc se o tom nemusíme bavit.“

Zůstala jsem jako opařená, po tolika letech manželství, jsem myslela, že mě můj manžel nepřekvapí. Tímhle mi, ale doslova vyrazil dech. Nezmohla jsem se na nic jiného než na tichý souhlas. Jak já jsem mu v té chvíli byla vděčná za diskrétnost.

Ivana (52): Manžel si přál odvést dceru k oltáři, jeho poslední přání se mu splnilo.

K lékaři jsem vyrazila a společně jsme našli řešení. Zbavila jsem se tajemství a mohla jsem zase chodit sebejistě mezi kamarádky. Inkontinenční vložky mi dokonce z části hradí pojišťovna. Jsme opravdu vděčná, že manžel zasáhl a pomohl mi.

Autor: Katka Procházková
zavřít reklamu