Vždy jsem měla silné pouto se svojí matkou. Po svatbě jsme s manželem dostali nabídku od mé rodiny, že se můžeme nastěhovat k nim do domu. Manžel neprotestoval a já byla ráda, že budu mít maminku nablízku. Navíc vidina nemovitosti, nám usnadnila rozhodování.
Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
Pomáhali jsme si se vším
Maminka mi byla celý život oporou. Pomáhala mi s dětmi, když se narodili. Hlídala je v případě nemoci a vyzvedávala ze školky. Byla pro ně babičkou v pravém slova smyslu. Já se jí její pomoct snažila oplácet. Prostě jsme si vycházely vstříc a usnadňovaly si navzájem život.
Rána z nebe
Samozřejmě, že člověk počítá s nemocí rodičů a případně s jejich odchodem. Ale tohle byla snad boží rána přímo pod pás. Mamince zjistili rakovinu střeva. Postup nemoci byl neuvěřitelný. Kvůli vyššímu věku a velikosti nálezu nebyla možná již chemoterapie. Jediná možná léčba, byly prášky na uklidnění a bolest. Cítila jsem se bezradně, že jí nemůžu pomoci víc, než jen přihlížet.
Dana (31): Má babička je současně mou matkou, a má matka je má sestra. Je to šílené.
Přála si umřít v rodinném kruhu
Proplakala jsem noci. Doktorka nás připravila na nejhorší. Maminka opakovala jediné přání – umřít doma. Nezbývalo mi nic jiné, než zatnout zuby a dodat si odvahy. Ve spolupráci s místním hospicem jsem se o maminku rozhodla postarat až dokonce. Sáhla jsem si psychicky na dno. Ale musela jsem ji oplatit všechno dobro, které mé rodině poskytla ona.
Prožíváte podobné životní útrapy jako Milada a rádi byste se s nimi svěřili? Napište nám na email [email protected].
Hospic – andělé na konečné cestě
Netrvalo to opravdu dlouho. Dva měsíce byla maminka upoutaná na lůžko a já jí podávala podle rozpisu léky. Obě jsme věděly, že spolu dlouho nebudeme. Dodneška vzpomínám, jak jsme ji držela za ruku a hladila po čele. Ona pod dávkou léků blouznila. Občas ani nevěděla, kde je a kdo jsem já. Přesto jsme na sebe hrdá. Nevzdala jsem to a vydržela jsem až do konce. Do okamžiku, kdy se kruh uzavřel, a nás rozdělila smrt.
