Klára (39): Přestala jsem pečovat o svůj zevnějšek, manžel už se na to nemohl dál dívat

Se svým mužem Karlem žiju již dlouho, jsme spolu třináct let, v posledních letech jsme se začali snažit o miminko. Bohužel se to opravdu dlouhou dobu nedařilo, a tak jsem se začala smiřovat s tím, že dítě mít nebudeme.

Pak to však najednou přišlo, těhotenský test byl pozitivní. U doktora však přišel šok, zjistila jsem totiž, že budeme mít dvojčata.

Dvě děti dají opravdu zabrat

Já i Karel jsme se na naše dvě holčičky opravdu těšili. Měli jsme trochu obavy, protože jsme věděli, že to bude náročné. Byli jsme si však jistí, že to určitě zvládneme, vždyť jsou ty dvě princezny vymodlené.

Po porodu nastal blázinec. Neměla jsem čas na cokoliv jiného, než na děti. Musím přiznat, že sebe jsem opravdu zanedbávala. Stávalo se, že jsem si celý týden nemohla najít čas na to se alespoň vysprchovat. Byla jsem našimi holčičkami úplně posedlá. Věčně jsem je pozorovala, zda jsou v pořádku a mají vše, co potřebují.

Když jsem měla volnou chvilku, raději jsem se pustila do úklidu. Z těhotenství mi pořád zůstávalo minimálně deset kilo navíc, vlasy mi výrazně vypadávaly a mě to nijak zvlášť nezajímalo, potřebovala jsem fungovat hlavně pro děti. Přestalo mě i zajímat hezké oblečení, proč bych se taky měla hezky oblékat, když jsem jen doma nebo na procházce s kočárem.

Manžela naštvalo, jak vypadám

Karel si samozřejmě všiml, jak vypadám. Z kdysi hezké ženské se stala ostuda v teplákách s rozcuchaným culíkem na hlavě. Proto mi nabídl, že si můžu udělat čas pro sebe, zajít ke kadeřnici, že on holčičky přece pohlídá.

Já jsem si však nedokázala představit, že bych od nich měla odejít. Potřebovala jsem je pořád u sebe, ačkoliv to mnohdy bylo opravdu náročné. Karlovi jsem proto alespoň přislíbila, že se o sebe začnu víc starat. To však znamenalo leda to, že si zajdu do sprchy víckrát než jednou týdně.

Vyjel po mně

Karlovi už se mnou začala docházet trpělivost, byl opravdu smutný z toho, jak vypadám. Jednoho dne, když jsem se vrátila s holkami z nákupu, vyjel na mě, jestli mi připadá v pořádku takhle chodit do města. Řekl, že jsem sice matka, to ale neznamená, že už nemám žádnou jinou životní roli.

To mě zasáhlo, ovšem když jsem se na sebe podívala, na svoje vytahané tepláky a triko s několika zaschlými skvrnami, musela jsem uznat, že tohle už je trochu moc. Rozčepýřené vlasy tomu moc nepřidávaly. Došlo mi, že jsem se mu opravdu přestala líbit. A nemohla jsem se divit.

Musela jsem se naučit znovu žít

Veškerý svůj čas jsem obětovala holčičkám a doufala jsem, že za to budu mít zásluhy. Tak tomu ale vůbec nebylo. Karel si vážil toho, že se o děti tak dobře starám, zároveň však věděl, že pokud se sebou něco nezačnu dělat, dopadne to špatně.

Nabídl mi proto, že holky občas pohlídá, abych si mohla dojít ke kadeřnici, na kosmetiku či na nákupy. Nechtěla jsem naše dvojčata vůbec opouštět, vhánělo mi to slzy do očí. Věděla jsem však, že má Karel pravdu a že potřebuji i čas jen pro sebe. Překonala jsem se proto a vyrazila do města sama.

Čtěte také: Olina (35): Manžel začal pít. Naivně jsem si myslela, že ho z toho dostanu.

Po návratu jsem doma našla holčičky veselé a v pořádku, samozřejmě že se o ně Karel dokázal bez problémů postarat. Navíc jsem od něj dostala pochvalu, jak moc mi to sluší, což mě opravdu potěšilo. Věděla jsem, že je na čase, aby ze mě znovu byla žena.

Jsem ráda, že mi můj muž dokázal otevřít oči a ukázat mi, že můj život se teď netočí už jen kolem dětí. Učím se zvykat si na to, že mám čas jen pro sebe a můžu ho využít, jak chci. Vím, že o holčičky je dobře postaráno, a tak si užívám ty chvíle, které mohu věnovat jen sobě.

Nejraději mám však stejně ty chvíle, kdy jsme spolu jako celá rodina.

Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

Autor: Michaela Richterová
if (show_sssp) { document.querySelector(".fb-comments").remove(); }
zavřít reklamu