Kamil (35): Moje žena je tyranka a dělá mi hrozné věci. Kvůli dítěti ale nemám na výběr

S Pavlínou jsme se seznámili přes internet. Všechno na začátku vypadalo perfektně a byl jsem s ní dokonale šťastný. Postupem času se z ní však stala tyranka, která mě citově vydírá. Nejvíc mě štve, že proti mně používá naši dceru a bojím se, že pokud odejdu, o malou nadobro přijdu. Jsem v pasti a nevidím cestu ven.

Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

Seznámili jsme se přes internetovou seznamku

Neseznámili jsme se spolu zrovna typickým způsobem. Jednoho večera jsem se nudil a založil si jen tak ze srandy účet na internetové seznamce a kupodivu se mi okamžitě ozvala holka, a ještě vypadala podle fotky celkem dobře. Neměl jsem nic na práci, a nakonec jsme si spolu psali celou noc. Docela mě nadchla, a naše konverzace mě vysloveně bavila, tak jsme v tom pokračovali. Bohužel bydlela 100 km daleko, takže osobní setkání jsme dlouho odkládali.

Setkali jsme se až po nějaké době

Nakonec k němu stejně došlo a Pavlína ke mně přijela na celý víkend. Bylo to nejlepších pár dnů, které jsem kdy zažil. Za dva týdny přijela znovu a opět jsme si to náramně užili. Pavlína vyrůstala v dětské domově a žádnou rodinu neměla, proto když jsem ji hned ten druhý víkend nabídl, jestli by se ke mně nechtěla přestěhovat, neměla s tím žádný problém. Ve městě, kde bydlela, dělala servírku a věděla, že nebude mít žádné potíže sehnat práci i v mém městě.

Pak to šlo už rychle a během pár týdnů jsme spolu začali bydlet

Do dvou týdnů už jsme spolu bydleli. Pavlína si našla práci téměř okamžitě, ale dlouho v ní nevydržela, protože jsme si nedávali moc pozor a za pár týdnů zjistila, že je těhotná. V těhotenství jí bylo hodně špatně, tak jsem se o ni staral a společně jsme se těšili na naše první dítě. Když malá přišla na svět, najednou se spousta věcí změnila. A rozhodně ne z Pavlíniny strany k lepšímu.

Pavlína se začala postupně měnit

Začalo to poměrně nevinně. Celou pracovní dobu mi posílala zprávy. Jenže já pracoval na úřadu a nemohl jsem ji pořád odpovídat. Doma potom bylo dusno, protože se cítila uraženě, že na ni vůbec nemyslím. Pokračovalo to však dál. Pokud jsem se z práce opozdil jen o pár minut, křičela, že ji nechávám samotnou. Začala mi zakazovat moje přátele a chtěla, abych všechen čas věnoval pouze jí. Chápal jsem to, měli jsme malé dítě a ona se cítila najednou sama.

Chtěla všechna moje hesla

Postupem času mi začala vyčítat úplně všechno. Dokonce nesmyslně i to, že chodím do práce. Vyžádala si všechny moje hesla jak k telefonu, tak počítači, aby měla přístup k mým sociálním sítím, protože trpěla přesvědčením, že mám milenku. Já chápal, že se doma s naší dcerou cítí osamocená a připadá si na všechno sama, ale já je živil a opravdu jsem chodil pouze do práce a hned domů. Nemohl jsem za to, že Pavlína si nenašla u mě ve městě jedinou kamarádku.

Vyčítala mi nesmyslné věci

Vůbec jsem ji nepoznával. Pořád jsem přemýšlel, kam zmizela moje milá Pavlína a místo ní mi zůstala jen tahle upištěná fúrie, která mě stíhala a pronásledovala na každém kroku. Prohledávala mi věci, a když už nevěděla, jak na mě, protože jsem ji pomalu začal ignorovat, vytasila nejsilnější zbraň. Naši dceru. Začala mi vyčítat, že se o své dítě nestarám, ale vůbec jí nedocházelo, že pokaždé, když přijdu z práce, starám se o malou já, aby si mohla odpočinout.

Neudělám nic, bojím se, že bych už své dítě neviděl

Dokonce mi vyhrožovala tím, že pokud nezměním své chování, vezme dceru a odstěhuje se zpět do svého města a já ji už nikdy neuvidím. Nechápal jsem. V čem se mám změnit? Dělám pro naši rodinu maximum, s nikým se nestýkám. Přerušil jsem styky se všemi mými kamarády i kolegy z práce, ale teror mé ženy se už nedá vydržet. Hledá na mě cokoliv, jen aby měla důvod na mě křičet.

Doufám, že se vrátí moje stará Pavlína

Nevzepřu se jí však a nenastolím s ní pořádky. Nehodlám od ní ani odejít. Bojím se, že splní své hrozby a dceru nebudu smět vídat.  To je jediná věc, která mě momentálně stále drží doma. Doufám, že toto Pavlínino období je jen důsledek porodu a jednoho dne se z ní stane opět moje milovaná žena, protože tohle se nedá vydržet. Alespoň moje máma si to myslí a říká, ať tomu dám čas.

Jedno však vím jistě. I kdyby máma měla pravdu a Pavlína se srovnala, druhé dítě už mít nebudeme, protože tohle prožívat znovu, tak nevím, nevím …

Autor: Lenka Svobodová
ZAVŘÍT