Julie (41): Tvrdili, že mám pouze sezónní alergii, realita byla však jiná

Julie se živila jako osobní trenérka, která pomáhala lidem získat svou vysněnou postavu a lepší fyzickou kondici. Doma se věnovala svým třem dětem, na jejichž zdraví si dávala pořádně záležet. To platilo i pro Julii samotnou, pro kterou byl pohyb a zdravá strava základem.

Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

Všechno začalo, když si Julie všimla častého pokašlávání. A jelikož se zima chýlila ke konci a teploty se střídaly jak na běžícím páse, nepřikládala tomu velkou pozornost. Jenže kašlání ji začalo stále víc obtěžovat, proto se zvedla a navštívila svou obvodní lékařku.

Je to jen sezónní alergie

„Paní doktorka mě ujistila, že to není nic vážného,“ říká Julie, „ubezpečila mě, že vzhledem k mému povolání a zdravému životnímu stylu se jedná o sezónní alergie. A proto jsem to dál neřešila, až do doby, kdy jsem začala znatelně hubnout, to už mě vyděsilo, protože svůj jídelníček a výdej energie jsem měla vždy pod kontrolou.“

Julie se v zápalu strachu raději objednala k jinému lékaři, který jí po prohlídce oznámil, že léky, které užívala na alergie, podráždily žaludek, tudíž se jeho obsah někdy dostává do jícnu, což vyvolává neustálé kašlání. „Domluvili jsme se, že pokud kašel neodezní do měsíce, přijdu na kontrolu,“ vypráví Julie. Jenomže po týdnu ji začala trápit ostrá bolest v pravém rameni, proto se vydala na lékařskou prohlídku k ortopedovi.

Vymýšlím si to snad?

„Připadala jsem si jako hypochondr, dokonce i ortopedický lékař mi po rentgenu ramene řekl, že je vše v pořádku a doporučil mi fyzioterapeutická cvičení. Čím dál větší bolesti a kašel mi znemožňovaly mou práci, kterou tak moc miluju, proto jsem si vzala dva týdny volno a doufala jsem, že všechno během těchto dnů odpočinku přejde,“ popisuje Julie.

Během svého volna se snažila věnovat svým dětem, s nejmladším synem Jakubem (5) si začali skládat lego, když se najednou Julii zamotala hlava tak, že upadla na zem. To už ale nevydržel její manžel Tomáš, který ji naložil do auta a vzal ji ke svému známému lékaři, který jí udělal rentgen celého těla. Jakmile ho měl před očima, upřeně se na Julii podíval a sdělil jí, že na její pravé plíci se vyskytla nějaká neznámá hmota.

Je to rakovina!

„Je to rakovina?“ Zeptala jsem se a čekala, jakou odpověď dostanu. Lékař se nadechl a začal vysvětlovat, že to může být krevní sraženina nebo nádor.“ Poté byla Julie odeslána ke specialistovi i se snímky z rentgenu. Podstoupila několik vyšetření, které rakovinu nakonec potvrdily. Jednalo se o „nemalobuněčný karcinom plic“. Právě nádor na plíci jí tlačil do páteře, což ovlivňovalo bolest v rameni. Další rána přišla, když jí lékaři s obavami oznámili, že rakovina plic je často doprovázena také rakovinou mozku, a tak byla odeslána na další vyšetření.

„Byla jsem tak zmatená, vyděšená, tolik strachu jsem v sobě nikdy neměla. Neustále jsem myslela na své tři děti, jak nechci přijít o jejich šťastné i smutné okamžiky, chci s nimi prožívat každodenní chvilky. Chci je vidět vyrůstat, vždyť tohle všechno je tak nespravedlivé, pro mě, která celý život nezkusila ani jednu cigaretu, vedu zdravý životní styl,“ vzpomíná Julie na den, kdy čekala na výsledky.

Naštěstí dopadly alespoň v tomto směru dobře. Proto se lékaři dohodli na léčbě, jejíž součástí byla také chemoterapie. Julie s Tomášem neváhali ani minutu a všechno své rodině i dětem řekli. Těm také vysvětlili, co se bude dít v nadcházející době, aby byli na všechno připraveni.

Podpora v rodině

Během léčby začaly Julii padat vlasy, to se začalo odrážet na jejím psychickém stavu. „S mým nejstarším synem Ondrou (16) jsme poslední dva roky velmi válčili, dostal se do pubertálního věku, kdy mě v mnoha věcech ignoroval a dělal pravý opak toho, co jsme po něm chtěli,“ říká Julie. Jenomže díky Juliině rakovině se v Ondřejovi něco zlomilo. Jednoho dne přišel domů s vyholenou hlavou, aby dal Julii najevo, že je tu pro ni, a že s ní sdílí její trápení.

„S Ondrou jsme se zase velmi sblížili, pomáhá mi se vším, stará se o své dva mladší sourozence, dokonce se naučil vařit. Miluju naše večery při filmech, které Ondra vybírá,“ líčí Julie. „Možná ta rakovina nakonec má svůj důvod, protože jako rodinu nás velmi stmelila.“

Dnes má Julie za sebou celou léčbu za pomoc chemoterapie, výsledky jsou příznivé a všichni doufají, že nedojde k recidivě.

Autor: Lenka Svobodová
if (show_sssp) { document.querySelector(".fb-comments").remove(); }
zavřít reklamu