Iva (25): Můj muž je neuspokojitelný. To, co vyvádí po porodu, je to ještě horší

Když je sexu ve vztahu málo, je to špatné. Je-li ho ale příliš, také to není právě nejlepší situace. A do té jsem se dostala i já. Zpočátku jsem to nebrala nějak tragicky, protože sex mám ráda, ale už nemohu. Svému náruživému manželovi prostě nestačím.

Jirka se stal mým milencem hned na naší první schůzce. Nešlo to jinak, oba jsme byli tak do sebe žhaví, že jsme skončili u Jirky doma v posteli. Na první milování to bylo velmi krásné a s každým dalším ještě lepší. Fascinovalo mě, že se mě Jirka nemůže nabažit. Neustále mi vyznával lásku a říkal, jak jsem nádherná. Když mě hladil po těle, vzrušením jsem ani nemohla dýchat a jen jsem čekala, až budeme opět jedno tělo.

Ovšem jen sexem člověk není živ, také jsme oba museli chodit do práce a žít normální život. Ale náš vztah nám do něho přinášel radost, a hlavně hodně vášně. Zakrátko jsme začali spolu bydlet a po roce mě Jirka požádal o ruku. Nadšeně jsem řekla ano a těšila se, jak se pustím do plánování svatebního dne.

Řekli jsme si, že to musí být výjimečný okamžik, že naše vzájemné ANO si řekneme na nějakém význačném místě.

V den svatby jsem si připadala jako princezna

 Přijela pro mě limuzína a odvezla na zámek. Jen ten střevíček jsem neměla skleněný jako Popelka, ale obyčejný kožený. Hostina se vyvedla i hosté byli spokojeni – a my jsme s Jirkou začali novou etapu našeho vztahu. Tu manželskou.

Asi se nebudete divit, když řeknu, že svatební noc jsme celou promilovali a nad ránem pak leželi si v náručí oba příjemně unavení. A tak to pokračovalo vlastně pořád. Jirka na mě dostal chuť, hned jak přišel z práce. Kolikrát jsem nestihla ani dovařit večeři. Při takové četnosti sexu je pochopitelné, že jsem záhy přišla do jiného stavu, protože jsme se přestali chránit. Děti jsme oba chtěli, takže jsem antikoncepci přestala brát.

S těhotenstvím ale přišly první problémy. Bývalo mi hodně špatně, zvracela jsem a ani jíst jsem nemohla. A zkrátka byl i Jirka, jelikož ani na sex jsem neměla pomyšlení. Zpočátku se snažil být trpělivý, ale postupem času naléhal, abychom se vrátili k normálu. Naštěstí mě nevolnosti opustily a my jsme si zase mohli začít spokojeně užívat našich manželských povinností.

Porod však všechno změnil

Rodila jsem dlouho, než se malý Jiříček narodil. Celých osmnáct hodin bolestí jsem si vytrpěla – a stejně jsem nakonec porodila císařským řezem kluka jako buk. Měl čtyři kila a 52 cm. Prostě malý Otesánek. Ale byla jsem šťastná, že to mám úspěšně za sebou a těšila se, až se i s miminkem vrátím domů. Stejně tak se těšil i Jirka, nyní pyšný otec.

Myslel si, jak hned budeme opět žít jako manželé. Jaké bylo jeho zklamání, když jsem mu řekla, že budu dodržovat šestinedělí. Jirka si snad musel dělat čárky, protože hned jak uběhlo, přišel s tím, že bychom už měli mít sex. Jenže já jsem byla tak unavená, že jsem neměla na to jediné pomyšlení. Pro klid v rodině jsem ale Jirkovi vyhověla, i když jsem z toho nic neměla. Když ale chtěl tu noc už potřetí, odbyla jsem ho, že se musím také vyspat a ať nezapomene, že kojím.

Nyní vidím, že se mi narozením syna změnily priority. Jsem máma na plný úvazek a okolo dítěte je spoustu práce. Jirka to však nechápe a chce, aby se náš manželský sex vrátil do stejných kolejí, jako byl před narozením Jiříčka. Ráda mu vyhovím, ale na to, abych skotačila v posteli do tří hodin do rána, nemám prostě sílu. Jak mu to mám vysvětlit? Nebo mu mám nabídnout, ať si najde milenku?

Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

Autor: Michaela Richterová
ZAVŘÍT