Červen: Měsíc ve znamení léta, červenání jahod, ale třeba i červů

Jde o kalendářní období, na které se zpravidla všichni těšíme. Léto je „za dveřmi“, děti se studenty dostávají vysvědčení, a všichni se už povětšinou vidí někde na prázdninách. Červen je měsícem, skrze který příroda vábí na krásu a sílu. Dozrávají jahody, květiny a probouzí se i leckterý hmyz. Z astrologického hlediska jde o období, jemuž vládnou vysoce komunikativní Blíženci ze strany jedné, a citově založení Raci z druhé. V měsíci červnu byla například pod vedením Jana Jesenského roku 1600 v Praze zahájena první veřejná pitva lidského těla. Dne (18. 6.) si připomínáme Den hrdinů druhého odboje (1942) nebo (27. 6.) Den památky obětí komunistického režimu, související se smrtí JUDr. Milady Horákové.                 

Mnoho důvodů pro jeden název

Červen je, v pořadí dle gregoriánského kalendáře šestým měsícem, a se svými 30 dny náleží mezi délkově průměrné. Obecně jde o období ve znamení prvních letních radovánek, předávání školních vysvědčení, ale často i o měsíc plný zásadních historických událostí. Český název, popisující každoroční jev přírody – „červenání“, vznikl před mnoha lety a jeho význam se na jedné straně připisuje buď souvislosti s charakteristickým červenáním ovoce (jahod), nebo na straně druhé rozkvětu řady typů červeně zbarvených květin, popřípadě i do souvislosti s vylézáním červů, žížal či tzv. červce, tj. hmyzího tvora, z něhož se kdysi získávalo červené barvivo. V červnu se narodila řada výjimečných osobností. Např. český sochař Josef Václav Myslbek, velkovévoda toskánský Cosimo I. Medicejský nebo Jiřina Šiklová, česká socioložka. Roku 1934 debutovala v krátkém filmu slavná animovaná Disneyho postavička – Kačer Donald, Napoleon Bonaparte byl v červnu poražen u Waterloo (1815) a Vladislav Jagellonský zase prohlášen českým králem (1471). Datum 27. 6. 1950 je datem smrti doktorky Milady Horákové a v současné době na tento den připadá Den památky obětí komunistického režimu. Svátek slaví nositelé jména: Medard, Šárka, Ivan nebo třeba Milan.  

Pranostika sem, pranostika tam…

Podobně, jako k jiným měsícům, vztahuje se i k červnu řada pranostik. Termín pranostika se vyvinul z řeckého slova „prognósis“ a znamená předpověď. Konkrétně pak jde o projev lidové slovesnosti, týkající se určitých předpovědí, nejčastěji z oblasti počasí. U nás je obliba pranostik datována od roku 1580. Některé i dnes dobře známe, jiné jsme možná nikdy neslyšeli. Pojďme se proto podívat na nejznámější a nejzajímavější z nich:

„Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září.“ Stará pranostika, popisující kladný vliv pozvolna příchozího léta na podzim.

„Co se v červnu nedá do klasu, červenec nažene v času.“

„Červen stálý – prosinec dokonalý.“ Stará pranostika, popisující souvislost mezi silou léta a zimy.

„Červnové večerní hřmění je ryb a raků nadělení.“

„Jestli červen mokrý bývá, obilí pak málo rodívá.“

„Často-li se v červnu hrom ozývá, kalné léto potom přicházívá.“

„Červen mokrý a studený, to bývají žně vždy zkaženy.“

„Jaký červen, takový i prosinec.“

„Svatá Tonička, mívá uplakaná očička.“

„Na sv. Aloise, proseč louku, neboj se!“

„Sv. Vít dává trávě pít.“

„O sv. Norbertu, chladno jde už k čertu.“

„Nekuká-li kukačka před sv. Janem, bude neúrodný rok.“

„Medardova kápě, čtyřicet dní kape.“ Patrně nejznámější stará pranostika, vztahující se k červnu.

„Když na Medarda prší, voda břehy vrší.“

„Červen studený – sedlák krčí rameny.“

Pranostiky nevšední i vtipné

Některé z pranostik bývají známé a dodnes používané, u jiných se občas nad lidovou tvořivostí pousmějeme.

„Pláče-li Medard, i ječmen zapláče.“

„Sv. Bonifác, Norbert a Robert jsou malí ledoví muži.“

„Do Jana Křtitele nechval ječmene.“

„Na sv. Jána, otvírá se k létu brána.“

„Prší-li o Petru, po třicet dní déšť se vrší.“

„Prší-li na sv. Barnabáše, padají hrozny do koše.“

„Prší-li na Ladislava, déšť po sedm neděl trvá.“

Zdroje: Wikipedia, knihovna.obecmokre.cz, meteocentrum.cz

Autor: Katka Procházková
ZAVŘÍT