Pavlin život se točí zejména okolo dětí. Není sice na ně sama, je vdaná, ale manžel se do dění v rodině příliš nezapojuje ani tehdy, když ho Pavla o pomoc poprosí. Dá se takto dlouhodobě žít?
Svatební zvony zněly tak krásně
Přiznám se, že ve svatební den jsem byla opravdu hodně šťastná. Svatbu jsme měli moc hezkou a je na co vzpomínat. Líbánky jsme strávili v příjemném prostředí romantického hotelu, kde nám bylo tak dobře, že se za devět měsíců narodila naše první dcera.
Do dvou let přišla dcera druhá. Jsem s nimi na rodičovské dovolené a užívám si mateřských radostí. I když slovo „užívám si“ je hodně nadnesené. O všechno se musím postarat sama. Manžel se do péče o holky nezapojuje. Dokonce s nimi nejde sám ani na procházku. Nechápu tu změnu, která se s ním po svatbě stala.
Zatímco před svatbou to byl okouzlující muž, s nímž byla legrace, po sňatku jako by mi ho někdo vyměnil. Přijde z práce domů, mlčky sní jídlo, které mu nachystám, a odebere se k televizi, kde relaxuje. Starší dcerka už má pět let, mladší je tříletá. Neznají, co to je hrát si s tatínkem. V jeho přítomnosti musí být ticho a nerušit ho při sledování televize. Jsou pak tedy raději ve svém dětském pokoji.
Manžel mi odmítá pomáhat
Kolikrát jsem manžela žádala, aby mi třeba pomohl, že péče o děti tak blízko od sebe je hodně náročná. Na to se dozvím, že když to zvládají jiné ženy, musím to zvládnout i já. Od toho jsem přece na rodičovské dovolené, abych se o děti starala. On chodí do práce – a večer po práci chce mít už klid. A tak kmitám okolo domácnosti, dětí, a dokonce i okolo naší zahrady. Manžel pořídil skleník, abych prý mohla pěstovat pro dcerky domácí zeleninu.
Jako nápad je to dobrý, kdybych ale na to měla dostatek času. Podle toho to také ve skleníku vypadá. Až se za to stydím. Ale já jsem mu to říkala, že nemám kapacitu, abych zvládla ještě práci okolo skleníku. Kdyby alespoň někdy posekal trávu na zahradě. Když ho o to slušně poprosím, dělá, že neslyší. Ozve se, až mu to počtvrté zopakuji. Jenže to skončí obvykle tak, že řekne, že je to ženská práce.
Řeším velké dilema
No nevím, co je na sekání trávy ženského. Když vidím, jak druzí muži na zahradě kmitají a starají, mrzí mě, jak se chová manžel. Mám pocit, že si ze mě udělal dokonalou služku, která v domácnosti zastane absolutně všechno. Docházejí mi ale síly. Neumím si představit, jak všechno budu zvládat, až se vrátím se zpátky do práce, když už nyní nemám v manželovi oporu. Mám dojem, že jsem si vzala lenocha.
Tamara (28): Za svého partnera se musím často stydět, i ve společnosti se chová jako neandrtálec.
Kdyby nebylo dětí, asi bych se nejraději s manželem rozvedla – a s radostí ho přenechala jiné ženě. Takto se to však bojím udělat.
PhDr. Tomáš Novák komentuje
Vážená paní,
popisujete chování muže jehož lze zařadit do kategorie tzv. domácího tyrana. Nepatří sice mezi tvrdé jádro oněch macho leč na naše poměry je to i tak třída. Domácí tyran se v rodině často chová podle toho, jak se mu ten den dařilo. Obvykle se mu příliš nedaří. Hranice, kdy nastupuje diktát, nelze jednoznačně určit. Zpočátku to může být tak, že partner toho silnějšího respektuje a za mnohé si ho váží. Teprve po nějaké době soužití si slabší partner uvědomí, že je součástí jakési mašinerie, ze které nemůže ven.
Tito lidé se cítí nadřazeni nad ostatní, bývají zaujati především sami sebou. Když ale dva dělají totéž, nemusí to být totéž. Zdá se jako by existoval „narcismus extravertní“ a méně častý „narcismus introvertní“. První má mnohé prvky teatrální. Touží po zrcadle, jež by mu vždy potvrdilo, že právě on (ona) je bez konkurence jednička. Potlesk, souhlas a obdiv okolí by pak měl být (zaslouženou) samozřejmostí.
Prožíváte podobné životní útrapy a rádi byste se s nimi svěřili? Napište nám na email [email protected].
PhDr. Tomáš Novák: V psychologickém poradenství pracuje od listopadu 1968. Ženil se o rok později. V obou sférách tudíž dospěl ke zlaté svatbě. Měl bratra. Ten žel již zemřel. Více než 90 knih. Stovky článků. Léta tvrdil, že počet jeho klientů odpovídá počtu obyvatel Ivančic. Nyní může k Ivančicím přidat i Zastávku (nedaleko Brna), tj. víc než 12 000 klientů.
Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
