Kamil (47): Dodnes nevím, jestli má žena spáchala sebevraždu, nebo to byla nešťastná náhoda

Až po manželčině smrti jsem zjistil, kolik měla dluhů ze svého podnikání, a protože jsme byli manželé a ona ručila naším majetkem, čekal jsem, že o všechno přijdu. Ona však na to asi byla připravená a měla zařízeno všechno dopředu, aby se to nestalo. Proto přemýšlím, zda její smrt byla jen náhoda, nebo ji naplánovala.

Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

S manželkou jsme se navzájem milovali i po letech

S Hankou jsme byli manželé už víc, jak dvacet let a já si gratuloval, že mám takovou ženu. Ještě před ní jsem si prožil velmi krátké manželství, které dopadlo zle, a tak jsem byl vděčný, že mi osud napodruhé přihrál opravdu báječnou ženu. Samozřejmě jsme se také občas pohádali, ale i po těch letech jsem věděl, že se navzájem opravdu milujeme a máme k sobě obrovský respekt a úctu.

Místo Hanky přijela policie

Jednoho večera, když jsem čekal na Hanku, až se vrátí z naší chalupy, kam jela na jedno odpoledne relaxovat od všeho shonu a práce, se u našeho prahu objevila místo ní policie. V ten moment nebylo ani třeba, aby mi něco říkali. Věděl jsem to hned, co mi přišli říct. Měl jsem už několik hodin zlé tušení, když mi moje manželka nebrala telefon. Jen jsem doufal, že se mýlím. Ale bohužel ne. Řekli mi, že moje žena umřela při dopravní nehodě.

Hanka měla spoustu dluhů, o kterých jsem nevěděl

Já i náš syn jsme tou zprávou byli naprosto šokovaní. Nedokázali jsme tomu pořád uvěřit. Jen jsem chodil po bytě a hledal ji. Bylo to naprosto šílené, prvních pár dnů mám slitých v jednu černou tmu. Jenže jsem zjistil, že nemám čas truchlit a teprve teď jsem začal zjišťovat, jaká je ve skutečnosti realita. Začali se mi postupně ozývat věřitelé, kteří chtěli své peníze. Zjistil jsem, že Hance se v podnikání nedařilo tak, jak tvrdila, a měla spoustu dluhů.

Věřitelé vyhrožovali a pojišťovna nechtěla platit

Banka mi dokonce vyhrožovala, že mi zabaví naši společnou chatu i byt, a já nevěděl, co řešit dříve. Pořád jsem se ještě nevzpamatoval z toho šoku, že má milovaná žena už tady není, a problémy se na mě valily ze všech stran. Přece jen jsem si vzpomněl, že mi před třemi měsíci říkala, že má uzavřenou životní pojistku pro případ, kdyby se jí něco stalo, a tak jsem tam zavolal. Protože však tato pojistka byla uzavřená před nedávnem, pojišťovna se s vyplacením škubala.

Pojišťovna chtěla důkazy

Pojišťovna chtěla výsledek pitvy mé ženy, jenže při dopravní nehodě, bylo její tělo silným nárazem tak zničeno, že ani nebyli schopni poznat, co přesně bylo příčinou její smrti. A tak začala tahanice a čekání, jak se k tomu pojišťovna postaví. Ani jsem se jim nedivil. Žena se nechala pojistit na čtyři miliony v případě smrti. A to byla přesně částka, kterou jsem potřeboval na vyplacení všech jejích dluhů.

Byla její smrt náhoda, nebo sebevražda?

Byl to však právě můj syn, kdo mě upozornil na to, že Hanka možná neměla obyčejnou dopravní nehodu. V jejím zápisníku našel seznam skladeb, co chtěla, aby se zahrál na jejím pohřbu, dlužná částka odpovídala přesně částce, kterou má vyplatit pojišťovna a zabila se na rovném a přehledném úseku. Vrazila do jediného stromu, co se u silnice nacházel. Žádní svědci, prostě jen ona. Opravdu to byla nešťastná náhoda?

Povedlo se nám vyplatit všechny, sama Hanka se o to postarala

Museli jsme počkat několik měsíců, než si pojišťovna vyhodnotí, zda se zabila dobrovolně, nebo ne. Celou dobu jsme věřitele prosili o odklad splátek, než dostaneme odpověď – a naštěstí všichni byli pro. Nikdo nechtěl o své peníze přijít a čekání se jim vyplatilo. Protože to byla velmi sporná událost, nakonec nám peníze museli vyplatit. Uspokojili jsme všechny, kterým Hanka dlužila peníze.

Asi nikdy nepřijdu na to, jestli to Hanka udělala úmyslně, nebo ne, ale každopádně se postarala o to, aby odešla s čistým štítem. Zůstal mi byt i chalupa. Pokud to však naplánovala, nikdy ji to neodpustím, protože mi vzala to nejcennější – sebe.

Autor: Lenka Svobodová
ZAVŘÍT