Moje kamarádka Pavla je snad stále ještě v pubertě. Protože mi ale v životě vždy stála po boku, nemohu se s ní přestat bavit, ani kdybych chtěla. Neznám nikoho, kdo se do věcí vrhá tak po hlavě, jako ona.
Často je to ale spíše ke škodě, než k užitku. Své teorie a plány mi často předsouvá – a já jsem ji již mnohokrát poslechla. Nejednou jsem ale kvůli tomu přišla o místo nebo ztratila partnera.
Chceš přidat? Tak si o to řekni!
Pavla je hodně živočišný typ, má ráda lidi. Když ji ale štvou, vždycky ví, jak si s tím poradit – a servítky si rozhodně nebere. Když jsme byly mladší, byla pro mě hodně velkým vzorem, obdivovala jsem, jak si dokáže vždycky se vším poradit a nejvíc mi imponovalo to, jak se sebou nikdy nenechá zametat.
Než mi ale došlo, že její metody jsou dost extrémní a že ne vždy musí fungovat, přišla jsem dvakrát o místo. Když jsem si stěžovala, že pracuji každý den přesčasy, ale zaplaceno mám jen pár hodin navíc, poradila mi, ať to jdu okamžitě řešit. Řekla mi: „Když chceš přidat, běž a řekni si o to.“ Bylo mi dvacet a přišlo mi to takhle v pořádku – šla jsem a udělala jsem to. Do týdne jsem ale skončila bez práce.
Vztahová koučka z ní nebude
Od podlahy Pavla říká všechno a její rady ohledně vztahů mi několikrát už taky pěkně zavařily. Když mě ale poslala za přítelem, abych mu vysvětlila, že nestíhám vařit každý den večeři a že se odmítám milovat třikrát týdně s hodinovou přesností, zůstala jsem nakonec sama.
Jak stárnu, dochází mi, že jsem se často nechala navést k něčemu, co bych sama nikdy neudělala. I když máme totiž stejný názor na věc, každá to umíme jinak říct – a ten její způsob lidi hodně odrazuje. Ani vztahová koučka z ní nikdy nebude.
Můj bodyguard od dětství
Už mě mockrát napadlo, proč ji vlastně pořád poslouchám a proč sebou nechám tak manipulovat. Pavla ale byla jediná, kdo mě vždycky bral takovou, jaká jsem. V dětství jsem měla problém najít si přátele, byla jsem hodně uzavřená a osamocená.
Nepřehlédněte: Táňa (41): Po smrti manžela jsem se zamilovala do jeho kamaráda, okolí mi to dává sežrat.
Jiné děti se mi smály, ona za mnou vždy přišla a všechno bylo najednou lepší a jednodušší. Hodně problémů za mě vyřešila, hlavně když mě spolužáci šikanovali. Dnes jsme ale už dospělé a já cítím, že je čas řešit si své problémy svépomocí.
Nemůžu se s ní přestat stýkat, jen se musím naučit neposlouchat ji. Zatím jsem v sobě ale nenašla sílu.
PhDr. Tomáš Novák komentuje
Vážená paní, píšete o vztahu s kamarádkou:
„Nemůžu se s ní přestat stýkat, jen se musím naučit neposlouchat ji. Zatím jsem v sobě ale nenašla sílu.“
Já bych celou záležitost neviděl tak vyhraněně. Určitě se s ní stýkejte dál. Dokonce jí i nadále naslouchejte. Přemýšlejte o tom, co vám řekla leč nepřebírejte to coby kategorický příkaz. Je to jen inspirace, podnět, pohled z jedné strany. Možná lze použít i termín „nakopnutí“. Stejně jako nemůžete chodit stále jen v jejich botách nemůžete také jednat podle ní. Mnohokrát jsem již citoval výrok významného amerického psychoterapeuta Steve Shaera: Já jsem já a ty ji ty. Já dělám svou věc – Ty děláš tvou věc. Když se sejdeme je to krásné. Když se nesejdeme nedá se nic dělat. Nekopírujte její jednání. Byla by to spíše její karikatura. Na druhé straně, jak jsem již psal inspirujte se jejím doporučením neb „není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu“.
Ještě poznámka Sáhnete-li po knize Nassima Nicholase Taleba: Černá labuť s podtitulem Následky vysoce nepravděpodobných událostí pak vězte, že názvem onoho neobvykle zbarveného živočicha myslí autor různé špatné okolnosti a nepříjemnosti. Typické pro ony podivné „labutě“ podle Taleba je:
— Jde o něco nového, nečekaného, něco, s čím nemá nikdo zkušenost. Přitom je to něco podstatného s velkým dopadem.
— Lidé si to dokážou vysvětlit až s časovým odstupem, kdy, již konečně mají k dispozici fakta. Teprve pak lze podobné akce předvídat a bránit se jim v budoucnu.
— Bez ohledu na výše uvedené míváme výraznou tendenci nový a šokující jev racionalizovat – vysvětlit rádoby rozumově, a to co nejdříve. Nedostatek reálných informací o jeho příčinách nahrazujeme informacemi nevalného charakteru. Těch je ovšem nadbytek.
— Máme sklon hledat viníky konkrétních osobách jež se černým labutím tak či onak připletly do cesty. Stěží přijímáme zjištění typu „pokud by nenastala tato černá labuť objeví se jiná“.
Inu – nedémonizujte si důsledky přejímání postupů doporučených kamarádkou. Neúspěch může mít mnohé jiné příčiny
Prožíváte podobné životní útrapy a rádi byste se s nimi svěřili? Napište nám na email [email protected].
PhDr. Tomáš Novák: V psychologickém poradenství pracuje od listopadu 1968. Ženil se o rok později. V obou sférách tudíž dospěl ke zlaté svatbě. Měl bratra. Ten žel již zemřel. Více než 90 knih. Stovky článků. Léta tvrdil, že počet jeho klientů odpovídá počtu obyvatel Ivančic. Nyní může k Ivančicím přidat i Zastávku (nedaleko Brna), tj. víc než 12 000 klientů.
Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
