Mám to štěstí, že k nám tchyně nejezdí příliš často. Hodně pracuje, a kromě toho má nespočet koníčků, takže na návštěvy a „rodinování“ podle jejích slov nemá prostě čas. Když už ale přijede, je kolem toho děsné pozdvižení. Manžel se chce mamince zavděčit a syn ji má jako babičku taky moc rád, vždycky totiž přiveze hodně dobrot.
Vždyť měla přijet až odpoledne
Byla sobota, takže jsme všichni byli doma, já jsem připravovala chlebíčky a vařila jsem, manžel se holil a náš sedmiletý syn si hrál sám v obýváku. Návštěva tchyně byla naplánovaná až na odpoledne. V jedenáct hodin dopoledne ale zazvonil zvonek a za dveřmi se objevila tchyně, která to stihla dřív a neobtěžovala se to nikomu z nás sdělit.
Nebyla jsem z toho nadšená, protože jsem neměla uklizeno, byla jsem od mouky, nic nebylo ani připravené a doma byl typický chaos. Manželovi jsem stihla vynadat, i když za to nemohl, že měla přece přijet až odpoledne.
No ty to tady vedeš!
Když tchyně viděla, jaký zmatek u nás panuje, měla o důvod víc me zkritizovat. Podle ní jsem totiž vždycky neměla dostatečně naklizené, a to i přesto, že se údajně málo věnuji synovi. Ale beru to tak, že ji vidíme málo a jí to udělá radost, když si může říct svoje. Takže jsem to nikdy nekomentovala a jen jsem oddaně všechno odkývala. A byl klid.
Tentokrát ale u nás byl opravdu chaos, kdo ale mohl vědět, že přijede o celé čtyři hodiny dříve. Stejně si myslím, že to udělala schválně.
Měla bys ho vzít k psychologovi
Takže tchyně si udělala svou inspekci po kuchyni a koupelně a vydala se do obývacího pokoje, kde ji málem trefil šlak. Náš malý Kubík si tam totiž hrál sám a navštívil moji skříň. Obléknul si moje šaty, přidal korálkový náhrdelník a na nohy si obul boty na podpatku. Mě to nepřekvapilo, občas jsem ho už našla šmejdit v mojí skříni, pro tchýni to však bylo šokující překvapení. A podle ní bych měla malého vzít okamžitě k psychologovi, protože to přece nemůže být normální chování!
Nastala slovní přestřelka, kdy jsem se dozvěděla, že ze syna vychovávám homosexuála. Tchyně nedokázala pochopit, že na tom není nic špatného, že Kuba je pořád jen dítě a navíc, že sexuální orientace není tak úplně důsledek výchovy.
Tohle byla ta nejhorší návštěva!
PhDr. Tomáš Novák komentuje
Vážená paní,
již autor Společenského klasobraní ceremoniář prezidenta Masaryka potažmo i zakladatel českého olympijského výboru Jiří Stanislav Guth-Jarkovský důtklivě varoval před oproti hodině pozvání předčasným příchodem na návštěvu. Coby manželským a rodinný poradce to mohu jen potvrdit. Zaměnit návštěvu u syna a snachy za inspekci (nerudné) pracovnice OSPOD – zvané sociální pracovnice – polednice – je samo o sobě neomluvitelná chyba, byť nastala hodinu před polednem.
Homosexualita je záležitost vrozená – pomineme-li její účelovou formu namátkou např. ve věznicích. Není důvod proč s oblékání synka do vašich šatu dělat velký problém. Lze zde s nadhledem aplikovat přístup dle rčení: „Hubička neudělá Kubíčka“. Spíše než za „šokující překvapení“ bych to na místě paní tchyně považoval za projev tzv. hravé experimentace.
Leč pozor! Na vašem místě bych tento typ zábavy nepodporoval. Chlapci bych jasně řekl ne-to de nedělá. Nedoporučuji žádné velké vysvětlování. Pouze informaci stylem „šaty jsou osobní předmět, užíváme každý své, není to divadelní kostým“. Vše sdělit samozřejmě v klidu, stylem „nic se neděje, ale stačilo jednou, příště ať se to neopakuje.“ Faktickým důvodem doporučeného odmítavého přístupu může být mnohé.
Půjčovat si bez dovolení cizí oděv je nešvar. dosti rozšířený na různých internátech či vysokoškolských kolejích. Majitele může tzv. vytočit do běla. Navíc – to je podstatnější – odlišná sexuální orientace sexuální úchylkou není a jiný, než gender obvyklý šat pro ni není typický. V platném seznamu duševních chorob však lze najít ledacos jiného kdy se podobné záměny mohou uplatnit. Ne že by měly příčinou souvislost s navlečením maminčiny sukně v dětství, ale i tak-raději ne.
Prožíváte podobné životní útrapy a rádi byste se s nimi svěřili? Napište nám na email [email protected].
PhDr. Tomáš Novák: V psychologickém poradenství pracuje od listopadu 1968. Ženil se o rok později. V obou sférách tudíž dospěl ke zlaté svatbě. Měl bratra. Ten žel již zemřel. Více než 90 knih. Stovky článků. Léta tvrdil, že počet jeho klientů odpovídá počtu obyvatel Ivančic. Nyní může k Ivančicím přidat i Zastávku (nedaleko Brna), tj. víc než 12 000 klientů.
Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
