Za dva roky oslaví moje máma sedmdesáté narozeniny. A jak už to tak bývá u lidí jejího věku, zdraví nemá úplně ideální, nemoci se hlásí o slovo a navíc se celý život potýká s problémy s žaludkem.
Už jí dvakrát praskl žaludeční vřed, vždycky utekla smrti jen o vlásek, a přesto je nepoučitelná. Než aby si zašla k lékaři, bude raději trpět a čekat, jak se to vyvine. Je jako malé dítě a já se o ni vážně bojím.
Je mi proti srsti stát nad vlastní mámou a do něčeho ji nutit. Nejsem její bachař, ale milující dcera. Kromě problémů se žaludkem a vysokým tlakem je máma v docela dobré kondici, tedy na její věk určitě. Ale to neznamená, že by se měla vyhýbat pravidelným prohlídkám a návštěvám u lékaře. Ani léky, které má předepsané, nebere tak, jak by měla. Pak je jí zle a já to na ní vidím, i když ona to nepřizná.
Čtěte také: Daniela (31): Zažila jsem příběh jako z telenovely, jen ten šťastný konec tomu chyběl.
Mámu jsem si totiž po rozvodu nastěhovala domů, abych ji měla pod kontrolou. Je mi to vlastně ale houby platné, ona mě neposlouchá, raději mi lže a zatlouká. Když naposledy schovala prášky, které má brát a já je našla, vypukla obrovská hádka. Zeptala jsem se jí, zda má vůbec rozum, vždyť si tím ubližuje, jenže ona si myslí, že já jsem blázen, který to zbytečně přehání.
Na zdravý životní styl si maminka nikdy nepotrpěla. Má ráda dobré jídlo i pití, celý život kouří a ráda si zajde i do společnosti. To se mi na ní ale vlastně vždycky líbilo, uměla si užívat života, jenže její zdraví se už začalo ozývat, a proto by o sebe měla více dbát. Když se jí ozve žaludek, trpí bolestmi a to i několik týdnů nebo měsíců, raději to ale přikrývá, tváří se jakoby nic a bolesti bere jako svůj denní chleba, dokud to nedojde do stádia, kdy ji veze sanitka do nemocnice.
S přibývajícím věkem se o ni stále více bojím, chtěla bych, aby nám ještě chvíli vydržela. I když se ale snažím, ona je jako malé dítě a nedá si říct.
PhDr. Tomáš Novák radí:
Vážená paní,
o stejné láhvi lze říci – je poloplná i je poloprázdná. Na Hradčany se lze dívat jak od Karlova mostu, tak i od Pohořelce. Chování Vaší matky lze vnímat jako projev nezdolné touhy prožít život naplno, po svém. Stejně tak můžeme mluvit o nerozumu a nesmyslném podceňování zdravotně výchovných rad. Zletilý, svéprávný občan, zejména ten, který již nemá žádné závazky má právo volit styl života podle svého.
Eric Berne – významný psychoterapeut-hovoří o třech etážích lidského já. Je to Rodič, Dospělý a Dítě. Rodič je garantem všech možných zásad, povinností a naplnění úkolů. Dítě je hravé, náladové, někdy protivné, jindy roztomilé, riskující, občas negativistické. Dospělý balancuje mezi vlivy dříve zmíněných. Problém je mj. v tom, že Rodič může být jak vlídný a pečující tak i mentorující, peskující protiva používající správné pravdy jako karabáč. Tzv. zlý Rodič Dítě nenapraví. Obvykle jen posílí jeho horší stránky. Dalším problémem je, že potomek nemůže zastávat roli zlého Rodiče. Pokud tak činí vyvolává u táty či mámy vášničky všeliké. Tak nazval J. Á. Komenský dětský negativismus. Zřejmě vás to překvapí leč Berne považoval za nejkvalitnější součást našeho já Dítě.
V parném létě potěší klípek. Onen terapeut dbal, aby účastníci jeho seminářů měli vždy k dispozici zmrzlinu. Sám jí miloval a v této souvislosti říkával: „vždy musíme dbát na dostatek radosti pro naše Dítě“.
Prožíváte podobné životní útrapy a rádi byste se s nimi svěřili? Napište nám na email [email protected].
PhDr. Tomáš Novák: V psychologickém poradenství pracuje od listopadu 1968. Ženil se o rok později. V obou sférách tudíž dospěl ke zlaté svatbě. Měl bratra. Ten žel již zemřel. Více než 90 knih. Stovky článků. Léta tvrdil, že počet jeho klientů odpovídá počtu obyvatel Ivančic. Nyní může k Ivančicím přidat i Zastávku (nedaleko Brna), tj. víc než 12 000 klientů.
Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
