Nejen problém dětí

Phubbing se ale nevztahuje jen na děti a dospívající. Monika pokračuje ve vyprávění: „Mé dceři je skoro 25 let, ale přesto touto závislostí trpí také. Nedávno přišla na návštěvu, zručně vmanévrovala kočárek se svým synkem do předsíně, v druhé ruce mobil, hlava skloněná.“ Odpovědi na otázky byly standardní „hmmm“ a „uhmmh“, případně „Co jsi říkala?“. Komunikace vázla. Zareagovala pouze, když jsem se zeptala na její nejlepší kamarádku. „Jo, super! Dneska si s ní celý den píšu!“

Na většinu argumentů svých dětí, proč musí telefon stále křečovitě svírat v ruce, nenaleznete protiargument. Monika dodává: „Nedávno jsem se zeptala třináctiletého syna, proč nejde ven. A odpověď?“ „Protože nemám s kým.“ zasyčel na mě synátor. „To mi chceš říct, že z té spousty kamarádů, co máš v telefonu, není nikdo doma?“ zeptala jsem se naivně. „Ale jo, skoro všichni. Jenže všichni jsou na počítači.“ vysvětlil mi syn a mně došla slova na jakoukoli odpověď.