Já jsem se vdávala mladá, bylo mi jednadvacet let a svého o šest let staršího manžela jsem si brala spíše z nutnosti než z lásky. V té době jsem totiž čekala dvojčata. On už byl vdovec, o svou mladou první ženu tehdy přišel při autonehodě, to auto řídil on a myslím, že s následky se nikdy nevyrovnal. Podle toho taky vypadal náš život.
Humor a pohoda, to u nás nikdy nebylo, když jsem si na návštěvu pozvala kamarádku a prohrabávaly jsme se archivními fotkami, u několika z nich vyletěl jako čert z krabičky.
Máš ráda svůj život?
Já mám vlastně jen jednu kamarádku, jinak se vídám spíše jen s kolegy z práce nebo rodinnými příslušníky. Na život takový, jaký ho mám, jsem si zvykla. Věnovala jsem se vždy dětem, dohromady jich máme totiž pět. Manžel se o nás uměl vždycky postarat. Pracuje hodně a vydělá, takže mi nevadlo mít takovou kupu dětí. A když není doma, je nám stejně nejlépe. Má jediná kamarádka Iva se mě několikrát ptala, zda mi tento život vyhovuje, jestli ho mám ráda – a já se vždycky zamyslela. V koutku duše mi chybí smích, zábava a nějaké vzrušení.
Manžel je šíleně upjatý, nepije a jen polyká léky, protože má pořád pocit, že je hrozně nemocný. Jedinou neřest, kterou má, jsou cigarety. Nikam spolu nechodíme, já jen tiše přihlížím tomu, jak se už léta můj muž trápí tím, že v autě, které řídil, zemřela jeho první žena. Myslím, že tu skutečně miloval a já jsem jen jakási náhražka.
Jede na služební cestu
No asi se mi nikdo nemůže divit, že když manžela odvolali na služební cestu, na které měl strávit celých deset dní, málem jsem radostí vyletěla dva metry vysoko. Moc jsem se těšila, že budu doma jen s dětmi, které už jsou dost velké na to, aby se pohlídaly samy. Ihned, jak jsem se novinku dozvěděla, zavolala jsem své kamarádce, aby přišla jeden večer na víno.
Opily jsme se, dobře najedly, a pak nás napadlo projet si starý archiv fotek z našeho mládí. Vzpomínaly jsme na jeden večer na chatě u kamaráda, kdy jsem prohrála sázku a musela tančit přede všemi nahá. Z té noci nám zbyly nejenom vzpomínky, ale také nějaké fotky, které jsem měla pečlivě schované.
Přepadovka!
Kamarádka u nás spala – a protože vím, že by manželovi vadilo, že spí u nás v ložnici, roztáhla jsem pro ni gauč v obýváku, kde jsme usnuly společně. Na stole byly dopité láhve vína a fotky jsme taky nestačily schovat. Manžel ale přijel nečekaně domů brzy a takhle nás našel a fotky si samozřejmě prohlédl. To si nedokážete představit, co následovalo.
Okamžitě nás křikem probudil, zda jsme normální, že se takto chováme a ať okamžitě vstaneme. Vůbec jsme to nechápaly, na mě začal řvát, že jsem jako prostitutka a podobně – vyjadřoval se dost hrubými výrazy a začal před námi trhat na kusy ty fotky, naše vzpomínky. Strašně jsme se pohádali, vložila se do toho i moje kamarádka. Tuhle reakci bych od něj vůbec nečekala. Dovršil to tím, že mi začal balit věci.
Všechno tohle ale vedlo k tomu, abych konečně změnila svůj život, od manžela jsem nakonec odešla sama a jsem šťastnější, než jsem kdy byla.
Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
