Já jsem se vdávala mladá, bylo mi jednadvacet let a svého o šest let staršího manžela jsem si brala spíše z nutnosti než z lásky. V té době jsem totiž čekala dvojčata. On už byl vdovec, o svou mladou první ženu tehdy přišel při autonehodě, to auto řídil on a myslím, že s následky se nikdy nevyrovnal. Podle toho taky vypadal náš život.

Humor a pohoda, to u nás nikdy nebylo, když jsem si na návštěvu pozvala kamarádku a prohrabávaly jsme se archivními fotkami, u několika z nich vyletěl jako čert z krabičky.