Kamarádky se diví, že s ním ještě pořád jsem, maminka zrušila naše nedělní rodinné obědy, jen aby se s ním nemusela potkávat – já ho však stále miluji.
Že se můj přítel chová jako neandrtálec ale sama dobře vím, a tak se ani nedivím, když mi přijde pozvání na nějakou akci jen pro mě. Už jej raději ani nikam nevodím, protože vždy vím, jak by to dopadlo.
Rockový ďábel
Já jsem hodně živočišný typ a mám ráda tvrdší muziku. Na jednom malém koncertě jsem poznala svého současného partnera Otu. Je to rocker tělem i duší, nezáleží mu na tom, jak vypadá, nedbá na čisté a upravené oblečení, ve společnosti si klidně uleví nebo si po jídle brkne, pije dost alkoholu a občas si dá i něco tvrdšího, ze všeho nejraději kouří marihuanu.
Tento rockový ďábel je ale ve skrytu duše hrozně hodný a věrný muž, je skvělý milenec a dokáže se o mě postarat. Mé okolí tohle ale nevidí, a tak ho už s sebou raději ani nikam neberu.
Chci, aby se změnil
I když jsem pořád do něj zamilovaná, stále bych na něm chtěla něco změnit. Mrzí mě, že spolu nemůžeme jít do společnosti, že jdu vždycky na nějakou akci sama. Je to ale dobře, na našem firemním večírku mi minulý rok udělal neuvěřitelnou ostudu, když se opil a mému šéfovi sprostě nadával, protože nám snížil vánoční odměny.
Takhle se to nedělá – a já jsem v pondělí po večírku byla půl hodiny na koberečku. Na svatbě mé nejlepší kamarádky dokonce pozvracel dvě družičky a nakonec usnul na stole. Na svatbu druhé kamarádky mi tak už přišla pozvánka, kde bylo důrazně napsáno, že mám přijít bez doprovodu.
Maminka z něho má strach
Moje maminka zase pořádá skoro každou neděli rodinný oběd, kde se sejdeme všichni včetně mé starší sestry s rodinou. Už se ale obědy nepořádají, mamka je zrušila, protože má z Oty strach. Jednou se totiž ošklivě pohádal s naším tátou a málem došlo i na ruční vyřizování účtů.
Do toho si přimyslete, že se vlastně nic nestalo, Ota měl jen špatnou náladu. Stydím se a štve mě to. Ota si nebere servítky, mluví z patra a často vypadá, jako by celou noc pil někde s bezdomovci pod mostem, jeho oblečení tomu napovídá.
Nepřehlédněte: Jitka (32): Přítel mě má za bohyni a neskutečnou bojovnici. Kdyby věděl pravdu, asi by mě opustil.
Mockrát jsem přemýšlela o tom, že ho opustím, ale nedokázala jsem to. Teď už to neudělám, protože spolu čekáme dítě. Děsím se ale chvíle, kdy to budu oznamovat své rodině a přátelům.
PhDr. Tomáš Novák komentuje
Vážená paní,
název rocker nemusí za určitých podmínek znamenat pouze ctitel rocku. Může to být jakási velejemná přikrývka pro osobu s výraznými poruchami chování. Dříve byli tito lidé nazýváni psychopaty. Ještě dřív je zakladatel české psychiatrie profesor Heveroch nazval „podivíni a lidé nápadní“. Předpoklad, že se takový člověk změní, nebo dokonce že jej změní láska, je ještě mnohem méně pravděpodobný než přesvědčení: „Poručíme větru, dešti!“ Díky opakujícím se a marným pokusům o změnu po čase zjistíme, že vztah se řítí ze srázu. Nabízí se naivní představa – pokud partner trpěl nedostatkem lásky v dětství, je třeba mu ji teď velmi štědře dopřát a tím se deficit vyrovná. Dítě se sklonem k psychopatii strádající neuspokojenou touhou po lásce a zájmu rodičů však velmi brzy pochopí, že tento nedostatek je velmi dobře nahraditelný pocitem moci.
Během života se takto nastavený trend prohlubuje. Bohužel u dospívajícího a dospělého jedince je „dílo zkázy“ již dokonáno. Je dobré pochopit, že stav zvrátit nelze a zbytečně nevynakládat energii do „projektu“ předem ztraceného. Ušetříme si tím mnoho pocitů křivdy a následně i ztrátu radosti ze života. Čím dříve dojdeme takového poznání, tím lépe pro nás. Úpornou snahou zahrnout takového partnera citovými projevy jej pouze utvrzujeme v přesvědčení o správnosti vlastního chování. Fungujeme podle jeho představ a není potřeba nic měnit. Tyto jednostranné projevy citu nás stále více dostávají do submisivního postavení ve vztahu. To je z jeho pohledu samozřejmě také v pořádku. Mylný by ovšem byl i předpoklad, že pokud dotyčnému takové projevy odepřeme, bude líp. On totiž pravděpodobně přitvrdí a „utáhne šrouby“. Sečteno a podtrženo marnost nad marnost.
Pravda, občas se nám jisté dávky jeho „láskyplné“ pozornosti dostane. Je to jakási jeho investice, kterou nás udržuje v patřičné provozní teplotě. Je to připomínka toho, co jsme od něho dostávali v úvodu vztahu a po čem (bohužel velmi často) stále ještě toužíme. Toho se nám dostává pravidelně až ve chvíli, kdy „únava materiálu“ je na nás již znatelná. Připomíná to výslechy válečných zajatců, kdy tito byli ošetřeni, dostali jídlo i pití a to proto, aby byli schopni dalšího výslechu a mučení. Na rozdíl od marné „léčby láskou“ jakousi naději poskytuje „léčba šokem“. Podmínkou je, že se protějšek dokáže naprosto „odmilovat“. Svého tyrana, vymaněním se z jeho vlivu a následným opuštěním, šokuje.
Podobně jako rozbitý budík po pádu na zem začne někdy zcela překvapivě fungovat, také narcistní partner může s další ženou zvládnout své nesnesitelné chování. Zdůrazňujeme však dvě podstatné informace: 1. Změna nemůže nastat ve vztahu k původní partnerce. Existuje málo známý genderový rozdíl. Ztratí-li muž pro ženu atraktivitu, bývá tato ztráta trvalá. Setrvání ve vztahu pak bývá jen ekonomickou nebo sociální nutností. Takže ona ho případným rozchodem či rozvodem z vlastní iniciativy vlastně „připraví“ pro partnerku příští. Pokud atraktivitu ztratí žena pro muže, je větší naděje získat (při změně situace) ztracené zpět. 2. Opravovat budíky jejich mrštěním o zem není obecně platná cesta k jejich nápravě.
Klientka, u které proces „odmilování“ úspěšně proběhl, popsala svůj náhled na bývalého partnera slovy: „On si myslel, že je bůh a já zas, že je debil.“ Jiná klientka po důkladné analýze vlastností svého manžela zvolala osvícena náhlým poznáním: „Jéžiš, von i jako psychopat je béčko!“ Stejně jako existují lidé, u nichž je psychopatická vloha jen naznačena, existuje i „tvrdé jádro“ osobností s poruchami chování. Od nich se lze dočkat naprosto čehokoliv. Jejich chladnokrevné činy bývají často námětem detektivní literární a filmové tvorby. Máme-li co do činění s takovou osobou, nedoporučujeme čekat na zázrak, ale co nejrychleji kontaktovat policii. Ve vašem případě radím: Vyčkejte další vývoj situace, buďte velmi opatrná, počítejte s tím, že změna je v popsaném případě jen iluze. Jednejte dle asertivního pravidle: Máme právo posoudit, zda a nakolik jsme zodpovědní za problémy druhých lidí (byť by šlo například i o otce našeho potomka).
Prožíváte podobné životní útrapy a rádi byste se s nimi svěřili? Napište nám na email [email protected].
PhDr. Tomáš Novák: V psychologickém poradenství pracuje od listopadu 1968. Ženil se o rok později. V obou sférách tudíž dospěl ke zlaté svatbě. Měl bratra. Ten žel již zemřel. Více než 90 knih. Stovky článků. Léta tvrdil, že počet jeho klientů odpovídá počtu obyvatel Ivančic. Nyní může k Ivančicím přidat i Zastávku (nedaleko Brna), tj. víc než 12 000 klientů.
Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.