Nina (28) je uvnitř takzvaného polyamorfmního vztahu – a oba své partnery miluje! Nechtěla by žít ani bez jednoho z nich! Polyamorfní vztah je nemonogamní soužití, životní styl, kdy osoba žije ve více milostných vztazích najednou. Nejde o nevěru ani o podvádění, protože všichni zúčastnění s tímto typem vztahu souhlasí.
Monogamie selhává?
„Myslím, že monogamie je důvodem, proč mnoho vztahů selhalo,“ začíná vyprávět Nina (28), která své vztahy vyřešila opravdu jedinečným způsobem. A dnes už ani ne tak neobvyklým. „Žila jsem v monogamním vztahu,“ říká Nina, „ale ten se rozpadl právě proto, že můj partner nebyl schopen udržet se „na uzdě“ a svůj penis rozesílal po různých seznamkách na internetu,“ pokračuje Nina, „to mi vadilo. To pro mě znamenalo nevěru.“
Nina to nejprve řešila tak, že si občas užila nějakou bokovku na jednu noc, ale to nebylo to, co chtěla. Chtěla mít klasický pevný vztah s partnerem, ne pouze sex, partnerský vztah se vším, co k němu patří.
„Ne každý se v polyamorfním vztahu cítí dobře, žárlivost je častá a snadno vás převálcuje,“ začíná Nina popisovat svůj život s více partnery, „ale já patřím k těm, kdo se v takovém typu vztahu cítí šťastný. Trvalo však dlouho, než jsem zjistila, že by mi právě tohle vyhovovalo a že vlastně nejde o nic nenormálního“, říká Nina dál, „mám dva přítele a nedovedu si svůj život představit ani bez jednoho z nich. Oba je miluji!“
A Nina přesně popisuje své vztahy: „S jedním přítelem jsem už 9 let, a s druhým partnerem jsem 6 let. Oba je velmi miluji a je neuvěřitelně skvělé, že oba partneři s tímto typem vztahunemají problém. To jsem měla obrovské štěstí!“ pokračuje Nina, „oba jsou navíc také dobří přátelé mezi sebou.
Partner, se kterým jsem 9 let, se před 2 lety oženil. A já mu byla za na svatbě za svědka!“ usmívá se Nina, „a druhý partner má také ještě jednu přítelkyni, což je rozhodně v pořádku! Všichni se cítíme dobře, v pohodě a spokojení,“ vysvětluje Nina.
Hierarchie vztahů?
Obecně v polyamorfních vztazích může, ale nemusí, existovat určitá hierarchie, nějaké pořadí jejich důležitosti pro člověka. Nina tuto skutečnost komentuje: „Ano, mnoho lidí mluví o primárních, sekundárních, terciárních partnerech, ale tuto terminologii já opravdu nepoužívám,“ odpovídá Nina, „technicky je můj partner a jeho manželka v „primárním“ vztahu, jsou manželé, mají vzájemnou zodpovědnost a společně hospodaří s penězi,“ říká Nina.
„Jenže já si svůj vztah nehodlám popisovat jako „sekundární“, jako méně důležitý! Tak to rozhodně není!“ říká Nina a dodává, „například loni, kdy se u mě objevilo podezření na rakovinu, můj přítel se mnou navštívil všechny lékaře a absolvoval se mnou všechna vyšetření. Je jasné, jak moc jsem pro něj důležitá, dokazuje to nejen slovy, ale i činy.“
Žárlivost?
„Někteří lidé říkají, že v polyamorfních vztazích není pro žárlivost místo, a pokud ji pociťujete, nejste opravdu vnitřně orientováni polyamorfně,“ popisuje Nina dál komplikace kolem polyamorfního způsobu života, „ale to také není pravda!
Není to totéž, jako když jsem tehdy žárlila, že můj partner rozesílá svůj penis do všech stran,“ pokračuje Nina, „to totiž znamenalo, že buď hledá novou partnerku, nebo „bokovku“, prostě něco, co vzájemný vztah učiní neupřímným nebo ho rovnou ukončí,“ říká Nina dál, „v mých současných vztazích je to úplně jiné. Nejsme si nevěrní, nepodvádíme se, vzájemně o sobě víme a všechny stávající vztahy mezi námi jsou upřímné, stabilní, plné intimity a otevřenosti.“
Pro většinu lidí není úplně pochopitelné, jak polyamorfní vztahy fungují, a proč nejsou nevěrou nebo „životem ve třech, čtyřech…“. Nina se pokouší vysvětlit rozdíl: „Byla jsem ve vztahu, který začal monogamně, ale pak jsme začali mít nějaké problémy, a tehdy můj přítel navrhl, že náš vztah „otevřeme“, a zkrátka do něj přizveme i další lidi,“ popisuje Nina, „jenže takové řešení se mi nelíbilo, žárlila jsem, a navíc náš vztah to nejen neokořenilo a nezlepšilo, dopadlo to úplně naopak.“
Pokud máte ve vztahu problémy, přivedení dalších lidí rozhodně není odpověď a obvykle to vašemu vztahu ani neprospěje. Polyamorfní komunita funguje jinak. Všechny vztahy jsou stejné, jako když jde o vztah monogamní. Jsou hluboké, citové, plné podpory a porozumění. „Jen je nás prostě víc než dva,“ směje se Nina.
Zkusíte to také?
O polyamorfních vztazích se začalo mluvit a psát v médiích. Stále je to tak trochu senzace, která přitahuje mnoho lidí. Proč ne? Pokud máte pocit, že by to mohl pro vás být uspokojivý životní styl,vyzkoušejte to!
Nina radí, jak to udělat: „Pokud už v nějakém vztahu jste, budete samozřejmě muset zahájit pečlivý dialog se svým partnerem o tom, zda se jedná o cestu, kterou byste se oba chtěli vydat. Nebo ji na chvíli zkusit,“ říká Nina a radí i svobodným lidem, „jestliže momentálně žádný vztah nemáte, zkuste najít polyamorfního partnera.
Nebudete si muset vzájemně nic vysvětlovat, a vy zjistíte, jestli je to opravdu vaše cesta,“ dodává Nina a na závěr ještě říká, „není to pro každého, ale pro mnoho lidí se zdá být polyamorfie uspokojující a pozitivní zkušenost, která vyhovuje jejich potřebám mnohem lépe než monogamie.“
Nina by teď už neuměla žít jinak, v jiném typu vztahu. Její netradiční životní styl ji uspokojuje a cítí se mnohem přirozenější a šťastnější. Kdybych od ní někdy někdo chtěl vztah monogamní, musela by to odmítnout!
