S bývalým manželem jsem strávila šestnáct let života, nikdy by mě nenapadlo, že narození našeho prvního a jediného dítěte nás rozdělí. On nikdy děti nechtěl, bál se výchovy a péče, navíc mi tvrdil, že není dost trpělivý na rozmary malých dětí.
Milovala jsem ho, a tak jsem se snu o dítěti chtěla vzdát. Pak ale přišly naše první problémy a v partnerské poradně jsme dostali radu. Dítě nás mělo spojit. To se ale nestalo.
Mráčky v ráji
Vždycky jsem ctila svého muže a snažila se mu ve všem vyhovět. Když si tedy nepřál děti, brala jsem to tak, a místo toho jsem se soustředila na svůj pracovní a osobní život. Užívali jsme si, cestovali jsme, nic jsme nemuseli řešit a mně tak bylo vlastně dobře.
Občas jsem kamarádkám a kolegyním z práce záviděla děti, ale doma jsem na manžela nijak netlačila. Jenže pak přišly po třinácti letech první problémy a náš vztah se dostal na mrtvý bod. Na radu kamarádky jsem se rozhodla tyhle mráčky v našem ráji rozehnat v partnerské poradně.
Dítě vás zase spojí
Měli jsme dohromady tři sezení, vždycky jsme oba odcházeli psychicky rozebraní a vyčerpaní. Dostali jsme však radu, abychom se přeci jen pokusili stát rodiči. Společný potomek nás měl zase spojit – a mně to přišlo jako skvělý nápad. Manžel neprotestoval, ale ani nejásal. Přestala jsem brát antikoncepci a po půl roce jsem otěhotněla. Měla jsem obrovskou radost – a v tom se mi manžel začal ještě více vzdalovat.
Tak si běž
Tak jako jsem byla sama celé těhotenství, zůstala jsem sama i po porodu. Když jsem přijela z porodnice, našla jsem doma jen prázdné skříně a jasný vzkaz. Došlo mi, že skončilo mé manželství, ale získala jsem mnohem více. Po pár dnech mě manžel kontaktoval a chtěl se přijít podívat na mě a na našeho syna. Odmítla jsem, řekla jsem mu, ať si jde, kam ho srdce táhne, že my se bez něj obejdeme a daří se nám skvěle.
Nepřehlédněte: Ina (36): Preventivní prohlídka mi zachránila i zničila život, manžel svůj slib „ve zdraví i nemoci“ nedodržel.
Do partnerské poradny se ale už nikdy v budoucnu nevydám. Tahle rada na udržení manželství nevyšla.
PhDr. Tomáš Novák komentuje
Vážená paní,
Inu možné je všechno. Tudíž i ona pitomá rada poskytnutá v partnerské poradně. Leč zakladatel české interny profesor MUDr. Josef Thomayer (1853-1924) pravil: „Mnohokráte nemocný výrok lékařský tak zkroutí, že pravil jsem vícekráte, že bych byl býval idiotem, kdybych pravil to, co mi on do úst vkládá“. Nemocný nemusí trpět chorobou. Je jen v situaci kdy „není mocný“ a neví si rady. Možná, že jste to, co bylo řečeno nesprávně pochopila. Dnes to ale již není podstatné. Podstatnější je fakt založený na mé desetileté zkušenosti z výběru žadatelů o osvojení, tj. z práce s bezdětnými páry toužícími po dítěti.
Ženy, které z různých, byť realistických důvodů odkládaly početí a posléze již dítě nemohly mít se nepopsatelně trápí. Mnohé by vám – přes složitost vašich podmínek – záviděli. Sociální záchranná síť pro matky ve vaší situaci v ČR je poměrně kvalitní. Dítě narozené neprovdané matce je dnes již spíše obecným jevem než jakýmsi společenským stigmatem.
Zvládnete to.
Prožíváte podobné životní útrapy a rádi byste se s nimi svěřili? Napište nám na email [email protected].
PhDr. Tomáš Novák: V psychologickém poradenství pracuje od listopadu 1968. Ženil se o rok později. V obou sférách tudíž dospěl ke zlaté svatbě. Měl bratra. Ten žel již zemřel. Více než 90 knih. Stovky článků. Léta tvrdil, že počet jeho klientů odpovídá počtu obyvatel Ivančic. Nyní může k Ivančicím přidat i Zastávku (nedaleko Brna), tj. víc než 12 000 klientů.
Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
