V době covidové karantény byl čas nejen na přemýšlení, ale i na vyhledávání dávných známých přes sociální sítě. Profilů na sítích nejsem velký zastánce. Přesto jsem si jednu neděli řekla, že připravím kávu, pohodlně se usadím a zjistím, jak se někteří z mých, dávno ztracených známých, vlastně mají. Někdo dobře, jiný hůř. Nejvíce však překvapil příběh mé nejlepší kamarádky z dětství, kterou jsem od střední neviděla. Vždycky totiž říkala, že by si nikdy nepořídila dítě, rodinu ani manžela. Názor jí, myslím, vydržel. Do zakládání rodiny ji však musel „uvrtat“ někdo jiný.