Vdávala jsem se hodně mladá - já si myslela, že je to z lásky, okolí mě ale upozorňovalo, že ze strany ženicha je to spíš jen z lásky k penězům. Mí rodiče jsou totiž poměrně bohatí a přislíbili nám po svatbě nový dům i auto. Já jsem ale měla klapky na očích, jak už to tak u zamilovaných žen bývá.

Bylo mi devatenáct a Luďka jsem skutečně milovala. Rok po svatbě jsem otěhotněla, dostali jsme slíbený dům i auto, a všechno vypadalo stále růžově. Ne ale napořád. I po letech krize jsem se snažila náš vztah zachránit a domluvila jsem nám schůzku s terapeutkou. Na tu ostudu do smrti nezapomenu.