Na muže jsem měla vždycky smůlu, tím nechci říct, že já bych byla dokonalá. Spíš jsem jen přehnaně důvěřivá a nepoučitelná. Když se spálím, ze svých chyb se obvykle nepoučím, zanedlouho se oklepu a zase zkouším štěstí dál.
Mám tři děti se třemi různými muži, tedy teď už mám vlastně děti čtyři. Jde mi z toho hlava kolem, uživit tolik dětí také není žádná legrace. Na smutek a žal z toho, že mě manžel opustil a opět jen využil, tak nezbývá ani čas.
Láska asi není pro mě
Už moje maminka mi vždycky říkala, že bych si v životě měla dávat větší pozor, že jsem až přehnaně důvěřivá. Ale jsem už prostě taková. První dítě jsem měla ve dvaceti letech, po třech letech jsem byla sama a našla jsem si nového přítele. S ním jsem otěhotněla a zůstala sama v okamžiku, kdy jsem mu to řekla. Třetí dítě mám s kamarádem, se kterým jsem se vyspala během bouřlivého večírku – pravdou ale je, že on jediný mi skutečně pomáhá a o naši dceru má zájem.
Jinak jsem na všechno sama, a to není vůbec snadné. Možná i proto jsem hledání chlapa nevzdala. Toužila jsem po opravdové rodině. Jenže láska asi není pro mě.
Svobodný tatínek, to bude ono!
Před třemi lety jsem narazila na Otakara. Poznali jsme se v čekárně u pediatra, kde on byl na vyšetření se svým malým dvouletým synem. Začali jsme si povídat a já jsem pochopila, že jde o svobodného tatínka, který o syna pečuje sám. To mi bylo sympatické, navíc jsem nebyla dojmu, že svobodný tatínek bude zodpovědný. Zkrátka muž mých snů, pomyslela jsem si.
Domluvili jsme si rande, začali jsme se vídat, všechno vypadalo růžově. Po sedmi měsících od našeho seznámení mě požádal o ruku – a já jsem byla jako utržená ze řetězu. Svatbu jsem nikdy neměla, konečně jsem měla naději na normální život – a okamžitě jsem souhlasila.
Dva dny na to přišel Otakar s tím, že by bylo dobré, abych si osvojila jeho malého synka, protože ke mně tíhne jako k mámě a tu vlastní nemá – Otakar údajně vůbec nevěděl, kam se jeho bývalá vypařila. Přišlo mi to jako dobrý nápad, přeci jen jsme měli být rodina a tak jsem souhlasila.
Do roka a do dne
Do roka byla všechno vyřízené, já jsem oficiálně měla čtvrté dítě a proběhla i svatba. Konečně mi začal nový rodinný život, který jsem si vysnila. Ovšem ne na dlouho. Po půl roce jsem přišla domů z nákupu a doma jsem našla nejstarší dceru se všemi dětmi. V tu dobu je ale měl hlídat manžel. Dcera mě odkázala do ložnice, kde jsem našla dopis – dopis na rozloučenou. Můj ideální a úžasný manžel si sbalil všechny věci a zmizel, samozřejmě neznámo kam.
Čtěte také: Helena (31): Během jarní pandemie se u mě objevily úzkostné stavy. K lékaři se bojím.
Udělal to šikovně, přiměl mě osvojit si jeho syna, abych se o něj postarala a on si prostě odešel. Dodnes nevím, kde je.
PhDr. Tomáš Novák komentuje
Vážená paní, teorie je teorie …život může být jiný. Způsob, jímž jste osvojila manželovo dítko je mírně řečeno poněkud partyzánský. Vskutku neodpovídá běžným soudním standardům. Zdá se takřka nemožné, že jste v této souvislosti neabsolvovali psychologické vyšetření. Ještě neuvěřitelnější je že se nikdo nezabýval tím, jak manžel k výlučné péči o potomka přišel. Nechci trousit fráze ani obecně známé pravdy. Nebudu tedy připomínat důležitost důkladného rozmyšlení závažných životních kroků. Naopak nabídnu vám dvě varianty řešení. První: Mějte osvojené dítě ráda stejně jako jeho sourozence. Možná si přitom vzpomeňte na pohádku o Plaváčkovi. V košíku k vám sice nepřiplul, ale radost vám přinést může.
Druhá možnost: Vyhledejte OSPOD tzv. sociálku, konkrétně: referát či referentku náhradní rodinné péče. Zmínění vykonávají agendu sociálně-právní ochrany dětí v oblasti náhradní rodinné péče (osvojení, pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu, poručnická péče, vyjma dětí svěřených do péče jiné osoby), pohovořte o své situaci, poraďte se a jednejte dále dle dohody s příslušnou pracovnicí.
Prožíváte podobné životní útrapy a rádi byste se s nimi svěřili? Napište nám na email [email protected].
PhDr. Tomáš Novák: V psychologickém poradenství pracuje od listopadu 1968. Ženil se o rok později. V obou sférách tudíž dospěl ke zlaté svatbě. Měl bratra. Ten žel již zemřel. Více než 90 knih. Stovky článků. Léta tvrdil, že počet jeho klientů odpovídá počtu obyvatel Ivančic. Nyní může k Ivančicím přidat i Zastávku (nedaleko Brna), tj. víc než 12 000 klientů.
Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
