Určitě nejsem jediná, komu záleží na tom, aby ve vztahu panovala důvěra. Jen na ní jde stavět nějakou budoucnost s partnerem. Proto mě velmi ranilo, když jsem zjistila, že svému příteli nemohu věřit. Přistihla jsem ho při lži, a to ne při jediné. Nyní váhám, co mám udělat.

Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

Vím, že žádný vztah není bez mráčku

S kamarádkami občas své partnery probíráme, takže mám celkem přehled, že všude něco je. Beru to tak, že ideální asi není nikdo a nejlepší ve vztahu je kompromis a to, že svému partnerovi můžete věřit. S Radomírem jsem se seznámila nedávno. Chodíme spolu teprve třetí měsíc a musím zaklepat, zatím nám to hodně klape.

Pro Radomíra i mě je náš vztah další v pořadí. Lidé se scházejí a rozcházejí a mé dva předchozí vztahy se nevyvedly. Těžko říci, kde byla chyba, nejspíš na obou stranách barikády. Nyní je mi bezva a cítím, že s Radomírem je to jiné. V břiše mě příjemně lechtají křídla motýlů, když si na něho vzpomenu. Ano, i v posteli nám to klape. Tak hezké intimní chvilky jsem asi ještě nezažila.

Narozdíl od Radomíra jsem stále svobodná, on je rozvedený s dvěma závazky, jak rád s oblibou říká. Ale není to možné brát tak, že by své děti neměl rád. Radomír má svérázný smysl pro humor, pro který ho mám moc ráda. S ním se člověk opravdu nenudí. Radomírovo manželství za moc nestálo.

Co jsem pochopila, jeho žena si našla bokovku, on se snažil už kvůli dětem manželství zachránit, ale nešlo to. Jeho bývalá žena se chtěla za každou cenu rozvést, takže jí nakonec nehodlal stát v cestě a k rozvodu došlo. Vím, že to Radomír hodně těžce nesl. Ale nyní chce začít nový život.

Jednou jsme byli domluveni, že si vyjedeme na výlet Radomírovým autem

Naplánovali jsem si návštěvu nějakého hradu v přírodě, abychom se nalokali čerstvého vzduchu. Radomír mě měl vyzvednout v devět hodin dopoledne u mě doma. Byla jsem již připravená a čekala, kdy se objeví. Jenže devátá hodina uběhla a Radomír nikde.

Bylo mi to divné, ani SMS od něho nepřišla, že se zpozdí. Tak jsem si sedla v obýváku a čekala. Uběhla hodina a on stále nepřijel. To už mi bylo divné, tak jsem vzala mobil a Radomírovi zavolala. Jenže telefon mi nebral, z čehož jsem byla nesvá.

Abych to zkrátila, z výletu nakonec sešlo, protože Radomír se ten den už vůbec neobjevil, ani na mobil nereagoval. Byla jsem velmi zklamaná a nevěděla jsem, co si mám o tom myslet. Pochopitelně jsem měla i strach, že se mu něco stalo. Víkend jsem prožila jako na trní a čekala, kdy se Radomír ozve.

Čtenářky doporučují: Veronika (33): Manžel odjel pracovat do zahraničí. Až telefonát o jeho úmrtí odhalil hnusnou nevěru

S ozváním se si Radomír dával na čas. Zavolal mi až příští středu, že se strašně moc omlouvá, ale prostě nemohl přijet, protože jeho děti obě chytly těžkou angínu a on musel s nimi na pohotovost. Jeho bývalka totiž nemá auto, a tak to zůstalo na něm. Nemohl ji v tom pochopitelně nechat, protože se jednalo o jeho děti. Byla jsem sice docela na něho naštvaná, ale zase na druhou stranu, jestliže mu onemocněly děti, tak se o ně musel postarat. Tak jsem Radomírovi řekla, že mi mohl alespoň zavolat, co a jak, abych si nedělala starosti. Ještě jednou se mi omluvil, že toho bylo na něho moc a že mi výlet určitě brzy vynahradí.

Když jsem se pak příští víkend viděli a seděli jsme u vínka v příjemné vinárně, ptala jsem Radomíra, jak se mají jeho děti a jestli už jsou na tom zdravotně lépe. Jeho odpověď mě dost překvapila, protože řekl, že obě odjely se svou matkou na prodloužený víkend někam do hor. Ptala jsem se, jestli autobusem, načež mi Radomír řekl, že to by nebylo pohodlné. Odjeli autem.

Něco mi nehrálo, přece Radomír mi tvrdil, že jeho bývalá žena auto nemá

Tak jsem se ho zeptala, jestli se tak brzy jeho děti uzdravily z angíny, to snad ani nemohly dobrat antibiotika, která měla předepsaná od lékaře na pohotovosti. To se zase na mě díval divně Radomír, proč prý do toho pletu nějakou angínu. Jeho děti jsou zdravé a na angíny netrpí.

Přiznám se, že to bílé víno, které jsem pila, mi zkyslo v ústech. Takže Radomír mi zcela bez okolků lže a ani si nepamatuje, co mi vlastně řekl. Ten večer jsem už neměla na nic náladu. Řekla jsem Radomírovi, že už bych chtěla jít domů. Sama, ovšem, protože mě rozbolela hlava. Asi na mě něco leze, řekla jsem mu. Ani jsem nečekala, až za objednávku zaplatí, vzala jsem kabelku a šla pryč. Radomíra jsem nechala ve vinárně.

Co budu dělat? Nechám si to projít hlavou, ale jisté je, že Radomírovi už nevěřím. Nejspíš se s ním rozejdu, ale to mu řeknu osobně.