Po nevydařeném manželství jsem se rozhodla najít si muže prostřednictvím internetu, jenže naše první rande nezačalo přesně podle mých představ. Vlastně jsem si sama zavinila velmi nepříjemný zážitek, který skončil naprostým trapasem – a dodnes na něj vzpomínám, i když dnes už jej vyprávím jako úsměvnou historku.
Manžel si našel mladší přítelkyni
Je to už delší dobu, kdy se manžel odstěhoval a vyměnil mě za mladší ženu. Ze začátku jsem se s tím nemohla srovnat, ale nakonec jsem si řekla, že život jde přece jen dál a rozhodla jsem se, že začnu zase randit. Jenže skoro v padesáti letech jsem nevěděla, jak na to. Všichni chlapi, které jsem znala, byli zadaní, i když někteří nešťastně. Nebo byli natolik mimo, že jsem chápala, proč nemají partnerku. A tak rostla má frustrace z toho, že nemám šanci nikoho poznat.
Využila jsem služeb internetové seznamky
Byla to moje kolegyně, co mě přivedla na zprvu skvělý nápad. Právě na internetu začaly být moderní různé seznamky pro nezadané a poradila mi, abych se na jednu také přihlásila. Nejprve jsem váhala, ale pak mi to přišlo jako dobrý nápad. Po pár dnech mě tam kontaktoval cizí muž – a hned se mi zalíbilo, že místo přezdívky, kterou si tam mnozí dávali, on měl svůj profil vedený pod svým jménem. Začali jsme si psát a zjistili jsme, že máme hodně společných zájmů i stejný humor.
Domluvili jsme si schůzku
Po několika týdnech mě pozval na osobní schůzku, ale protože neměl na svém profilu fotografii, kterou, jak sám tvrdil, prostě ve svých více jak padesáti letech neuměl na internet nahrát. Trvalo další měsíc, než jsem se osmělila a na osobní setkání kývla. Domluvili jsme se, že se potkáme u mě ve městě. Chtěla jsem, aby mě vyzvedl na autobusové zastávce, nedůvěřovala jsem mu natolik, abych mu prozradila, kde bydlím, a měli jsme jet do nedaleké restaurace na večeři.
Nepřehlédněte: Zuzka (25): Táta omylem dostal dárek mého přítele. Nemohla jsem našim podívat do očí, jak jsem se styděla.
Muž v autě byl nepříjemný
V domluvenou dobu jsem stála na zastávce, věděla jsem, že jeho auto má tmavě modrou barvu. Byla jsem nervózní, a ještě k tomu hustě pršelo. Za chvíli na zastávku přijelo auto a já do něj rychle nastoupila, protože ten déšť byl opravdu nepříjemný. Koukla jsem na muže, který seděl za volantem, usmála se na něj a rovnou ho vybídla, aby jel. Ten na mě chvíli koukal s otevřenou pusou a najednou jen vykřikl, co si to dovoluji a ať okamžitě vypadnu z jeho auta.
Zčervenala jsem jak rajče
Ten muž na mě řval jak pominutý a mně řádnou chvíli trvalo, než mi došlo, že jsem asi nastoupila do auta k naprosto cizímu chlapovi. Nakonec jsem z jeho křiku pochopila, že on tam jen zastavil, aby si mohl v klidu zavolat a mě měl za naprosto poblázněnou bábu. Úplně jsem zrudla, vykoktala ze sebe omluvu a rychle vystoupila z auta. Cizinec si ještě stihl zaťukat na čelo, věnovat mi opravdu nepříjemný pohled. Pak nastartoval a odjel.
S mužem, na kterého jsem tenkrát čekala, jsme dnes už manželé – a dodneška se této příhodě smějeme jak dva blázni.
Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
