Zuzka (25): Táta omylem dostal dárek mého přítele. Nemohla jsem našim podívat do očí, jak jsem se styděla

Byla jsem zvyklá, že jsem každé Vánoce trávila se svými rodiči. Neměla jsem nikdy štěstí na chlapy, a tak se stalo, že jsem na Vánoce nikoho neměla, nebo jsem s někým byla krátce, a tak jsem se vždy rozhodla, že dám na Vánoce přednost rodině. Myslím, že jsem udělala dobře. Jenže to se změnilo, když jsem potkala Kryštofa. Konečně budu na Vánoce s chlapem, který mne miluje a uděláme si Štědrý večer podle nás.

První společné Vánoce

Začali jsme spolu chodit už brzo po začátku nového roku, takže na Vánoce to byl už skoro rok, co jsme byli spolu. Já jsem byla úplně odvařená z našich prvních společných Vánoc a chtěla jsem, aby bylo všechno perfektní. Nakoupila jsem spoustu dekorací, vyzdobila vánoční stromek, natáhla světelné řetězy, pouštěla koledy, napekla několik druhů vánočního cukroví – prostě, abych vypadala jako ta nejlepší hospodyňka a ženuška pod sluncem. Koneckonců to budou naše první společné svátky, tak na ně budeme vzpomínat ještě hodně dlouho.

Jak to ale uděláme s našima? Když jsem jim opatrně sdělila, že na Vánoce s nimi nebudu, bála jsem se jejich reakce, aby nebyli zklamaní. Ale oni mne překvapili. Byli rádi a moc mi přáli, abychom si s Kryštofem užili konečně Štědrý večer podle nás. Domluvili jsme se, že k našim přijedeme již 23.12., protože si chtějí užít již svátky vánoční v klidu a v pohodě.  

Nevadilo mi, že budeme mít u našich Vánoce o den dříve, alespoň se budeme více těšit na ten opravdový Štědrý večer. Nakoupila jsem spoustu dárků, každému jeden velký a k tomu několik malých. U našich jsem dárky nechala pod stromečkem s tím, že si je rozbalí až na Štědrý den s ostatními dárky.

Háčky na ryby

Nadešel den D, s Kryštofem jsme si udělali super večeři a pomalu jsme se přesunuli k předávání dárků. Začali jsme drobnostmi, aby měl největší překvapení až na konec. To byl ale omyl. Největší překvapení jsem zažila já poté, co si můj miláček rozbalil první drobnost. Jeho otázka: „Na co mi budou háčky na ryby, když nerybařím?“ mne docela zarazila. Chvíli mi trvalo, že jsem si to uvědomila. Došlo mi, že zhruba ve stejnou dobu si můj táta na druhé straně města rozbalil roztomilý pytlík na penis ve tvaru slona spolu s vibračním kroužkem.

Hned jsem volala našim a doufala, že se k dárku ještě nedostali – nicméně první, co jsem v telefonu slyšela, bylo: „Zuzko, to jsem nevěděl, že mi tak přeješ. Ten dárek je teda fakt bomba, máma se směje ještě teď.“ Nevzmohla jsem se ani na slovo, jen jsem něco procedila mezi zuby a položila telefon.

Při naší první povánoční návštěvě jsem se červenala snad až na zadku. Naštěstí to rodiče brali s úsměvem a teď už se tomu směji i já…

Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

Autor: Michaela Richterová
ZAVŘÍT