Alan Alda: Kapitán Pierce ze seriálu M.A.S.H. bere stáří s nadhledem

Nejvíce zaujal jako nenapravitelný svůdník a dokonalý chirurg Benjamin Franklin „Hawkey“ Pierce v legendárním seriálu M.A.S.H. Ženy v něm spatřovaly prototyp ideálního muže a za své herecké umění získal mj. 5x cenu Emmy i Zlatý Glóbus. Přesto nejde o herce jedné role. Za výraznou postavu senátora Owena Brewstera, pohybujícího se ve snímku Letec, byl roku 2005 nominován na Oscara a za dojemnou roli lékaře Gabriela Lawrence, bojujícího s Alzheimerovou chorobou v seriálu Pohotovost (ER), na cenu Emmy. Na rozdíl od řady svých „záletných“ postav, je ale v civilu přes 60 let věrný své jediné manželce, a co se stáří týká, bere jeho projevy s noblesou…     

Touha po divadle

Alan Alda, rodným jménem Alphonso Joseph D̕ Abruzzo, se narodil dne 28. ledna roku 1936 v astrologickém znamení Vodnáře v New Yorku. Přestože od mládí projevoval studijní vlohy, jako životní profesi se rozhodl zvolit herectví. Neměl k němu daleko. Jeho otec s italskými kořeny – Robert Alda, byl nejen milovníkem opery a velkého divadla, ale sám se kabaretním i divadelním herectvím živil. Jinak na tom nebyla ani Alanova matka Joan Brown, která působila rovněž jako kabaretní umělkyně – tanečnice. Mladý Alda měl díky tomu od dětství neomezený přístup na jeviště i do zákulisí. Pódium pro něj bylo stejně samozřejmé jako čilý ruch uměleckého života. Přesto znal důvěrně obě tváře herecké profese. Slávu, když jeho otec zazářil ve snímku Rapsodie v modrém (1945), ale i bídu, když rodina žila před válkou pouze ze skromného výdělku kabaretních umělců… Věděl, do čeho jde, a rozhodl se šlépěje rodičů následovat.    

Pečlivé začátky

Herecká kariéra byla Alanovou vysněnou metou. Přesto měl na paměti, že není radno cokoliv podcenit a svou touhu po pódiu podpořil také studiem. Od roku 1952 studoval anglický jazyk na Forthamově univerzitě a o něco později absolvoval studia i na slavné pařížské Sorboně. Díky otci, který natáčel za dob Alanových studií jednu ze svých rolí v Amsterdamu, získal příležitost, poznat a strávit nějaký čas také v Evropě, což bylo pro rodilého Američana přínosné. Jako student se věnoval uměleckému psaní, teorii divadla, ale současně, vedle otce i drobné praxi, to když si po jeho boku občas zahrál. Už od mládí byl pohledný typ a jeho šarm nenechal jediné ženské oko klidné. Přesto své srdce věnoval jen jednou a navždy…

Arlene a Alda 

Alan Alda se stal známým a oblíbeným i pro charakter svých postav, které ztělesňovaly povětšinou nenapravitelné milovníky, rozvedené a mnohonásobně ženaté záletníky i sukničkáře. V civilním životě mu však nic z toho blízké nebylo. Své srdce věnoval jen jednou a navždy. Stalo se tak už v době studií, kdy na jednom z koncertních vystoupení potkal půvabnou klarinetisktu, později učitelku hry na klarinet, slečnu Arlene Weiss. Pár spolu navázal vztah, zamiloval se a brzy došlo i na sňatek. Své „ano“ si dvojice řekla dne 15. března roku 1957 a už tehdy jej myslela nanejvýš vážně, neboť manželství slavného páru trvá dodnes. Alda později přivedl s Arlene na svět tři dcery (Beatrice Aldu, Elizabeth Aldu, Eve Aldu) a i když nebyly jejich umělecké začátky z ekonomického hlediska zrovna jednoduché, jako pár stáli vždy jeden druhému po boku. Jak v počáteční bídě, tak i v době největší Aldovy slávy. Romantické a bezchybné manželství mělo snad jedinou „vadu“. A sice pro pozdější Aldovy obdivovatelky, které měly už od počátku smůlu, protože jeden z největší idolů dívčích srdcí let 1972 – 1984, byl v období největší slávy spokojeně ženatý.       

The Glass House a M.A.S.H. 4077

Aldova váženost začala nabírat na intenzitě v době, kdy získal příležitost, účinkovat v dramatu ze světa vězňů – The Glass House (1972). Netušil, že pro jeho kariéru zlomová role, přijde záhy. Ještě tentýž rok byl osloven producentem Genem Reynoldsem, zda by neměl zájem hrát v nově připravovaném seriálu z válečného prostředí M.A.S.H. Hlavní role kapitána Benjamina Franklina „Hawkey“ Pierce byla Aldovi od začátku sympatická, a ač prý váhal, nakonec souhlasil. Dobře udělal. Seriál se velmi rychle zaběhl a nejen z Aldy, ale i z dalších hereckých tváří (L. Switt, G. Burghof, L. Linvile, D. O. Stiers, H. Morgan) se staly takřka přes noc hvězdy. Jedenáct sérií posbíralo desítky filmových ocenění a sám Alda získal jen v kategorii Emmy Awards, pět prestižních cen. M.A.S.H veřejnost zcela uchvátil a poslední „rozlučková epizoda“ z roku 1983 se dokonce stala jednou z nejsledovanějších seriálových epizod v historii celé americké televize. Zdálo se, že legendární M.A.S.H. nemůže už snad nic překonat.

ER i zdravotní potíže    

I když kariéra Alana Aldy může připomínat osud herce jedné role, jeho záběr byl od začátku široký. Kromě herectví se věnoval také práci scénáristické a režisérské, přičemž vždy důsledně dbal, aby jeho dílo (výkon) nebyl jen vtipný, ale zároveň poučný. Roku 1981 zazářil coby herec i režisér snímku Čtyři roční období, nebo díla Nový život z roku 1988. V roce 2000 zaujal rolí Dana Wanamakera ve filmu Po čem ženy touží, a malý vhled do problematiky Alzheimerovy choroby přinesl divákům v roce 1999 rolí dosluhujícího lékaře Gabriela Lawrence, v pěti epizodách amerického seriálu Pohotovost (ER). Uspěl, a coby hostující hvězda se u fanoušků ER stal jedním z nejoblíbenějších. Teprve za ním skončili v pomyslném žebříčku tváře, jako např. M. Gross, M. McDonnell nebo R. D. Mornay.   

Role bojovníka s neúprosnou neurodegenerativní chorobou, vzbudila u televizních fanoušků vlnu emocí. O to větší šok přišel po letech, kdy se sám Alda v jednom z rozhovorů zmínil, že trpí Parkinsonovou chorobou. Tehdy se psal rok 2018 a Alda i navzdory tomu pokračoval v aktivitách dál. Roku 2019 se objevil ve filmu Manželská historie a zazářil i na několika společenských událostech. Svým pozitivním přístupem nakonec opakovaně dokázal (a stále dokazuje), že i neradostné projevy stáří lze brát s nadhledem a noblesou.

Zdroje: mentalfloss.com, thefamouspeople.com

Autor: Lenka Svobodová
zavřít reklamu