Vyrůstala jsem se třemi bratry a jednou sestrou – jsem nejmladší z nich, a protože rodiče neměli moc peněz, mezi sourozenci jsme vždycky všechno po sobě dědili. Věci, oblečení, učebnice do školy, zkrátka úplně všechno. Nesnášela jsem to, chodila jsem strašně oblékaná, neměla jsem nikdy nic nového a ve škole a před kamarády jsem se styděla.
Poté, co jsem dokončila učňák a začala pracovat jako kadeřnice, jsem si konečně začala vydělávat své vlastní peníze a začala si kompenzovat nedostatky z dětství. Vymklo se to ale kontrole.
Tolik krásných věcí
Ihned poté, co jsem dostala svou první výplatu, cítila jsem se tak neskutečně šťastná, že to nemohu ani popsat. V té době jsem bydlela se svou starší sestrou v pronajatém pokoji na ubytovně, ona už také pracovala, a protože bylo ve městě bydlení drahé, vzaly jsme za vděk i ubytovně. Hlavně, že jsme byly pryč od rodičů. Nájem pro dvě nebyla tak vysoký – a na ubytovně jsme si zvykly. Všechny peníze z výplaty jsem si mohla utratit, jak jsem chtěla. Jen jsem si odložila na nájemné a nějaké jídlo.
V obchodě jsem objevila tolik krásných a hlavně nových věcí. Byla jsem jako Alenka v říši divů. Koupila jsem si i to, co jsem nepotřebovala, jen protože se mi to líbilo. A hlavně konečně jsem si mohla koupit, co jsem chtěla. Že to pro mě v budoucnu bude představovat takový problém, jsem v té době ještě netušila.
Úplně zaslepená
Několik výplat jsem úplně podobně utratila za všemožné věci. Nejen boty a kabelky nebo oblečení, nakupovala jsem úplně všechno od domácích potřeb po dekorace a podobně. Nehleděla jsem na hodnotu peněz, bylo mi to jedno. Hlavně, že jsem to všechno mohla mít a měla. Postupně mě ale nakupování zcela zaslepilo. Věci jsem si kupovala tajně a dělám to dodnes, jenže teď už nemám téměř z čeho nakupovat a v noci kvůli tomu nespím. Ne kvůli dluhům, ale kvůli tomu, že si nemohu už nic koupit.
Manžel chce léčení nebo rozvod
Dnes jsem již vdaná a mám dvě děti. Manžel se živí jako kuchař a nejsme opravdu nijak zvlášť za vodou. I když zase tak chudí jako jsme byly my, jako děti, to nejsme. Díky tomu, že se ale vyžívám v nakupování a utrácím bez rozmyslu, jsem dostala svou rodinu do šílené dluhové pasti. Tajně jsem si po svatbě půjčovala peníze. Když už mi nepůjčila banka, šla jsem za lichváři. Hlavně, že jsem měla peníze a mohla jít nakupovat.
Pavlína (33): Dítě mi přerůstá přes hlavu. Nechápu, kde jsem udělala chybu?
Po třech letech jsem nasekala takové dluhy, že je nemáme šanci splácet. Muž si půjčil něco od rodiny, ale tím se naše problémy jen oddalují a neřeší. Když však mám příležitost, jdu a půjčím si znovu. Alespoň pár tisíc mi vždycky někdo půjčí, ovšem za šílené úroky. Kdyby manžel věděl o všem, asi by mě zabil.
Chce, abych se šla léčit. Já si jako blázen ale nepřipadám.
PhDr. Tomáš Novák radí:
Nezdrženlivé nakupování je záležitost s historickými kořeny. Existuje od doby, kdy se lidstvo – slovy V+W – rozhodlo, že „za kulatý zas kulatý, tak vznikly peníze“. Jeden z otců zakladatelů moderní psychiatrie Emil Kraepelin popsal již před více než sto lety oniománii manické, tj. nezdrženlivé nakupování. Termín se užívá dodnes.
Mluví se i o nakupování impulsivním, nakupování bez rozmyslu. eventuálně o nutkavé nakupovací poruše. Společný jmenovatel je v nesmyslnosti nákupu zbytných věcí a v následných finančních problémech.
Nutkání k nákupu odpovídá projevům obsese. Pomáhá – samozřejmě krátkodobě – proti úzkosti.
Znaky manického nakupování
Kupec ví, že by nakupovat nemusel a neměl, přesto se neovládne. Nakupuje, i když má daných předmětů zásoby, jež nelze spotřebovat
Vlastní nákup lze přirovnat ke škrabání svědícího ekzému. V danou chvíli to pomůže. Je vnímán jako v zásadě nepřiměřený, ale zároveň jako nutný. Chceme to, i když nenakupujeme z radosti nebo potřeby.
Obsesi chce postižený zvládnout, potlačit, nebýt v jejím vleku. V této snaze nemá úspěch.
Mezi typické vlastnosti nutkavých kupců patří nízké sebevědomí, pocit nedostatečného ocenění okolím, negativní, dosti kritické myšlení, sklon podlehnout manipulaci, nižší sebeovládání. Traduje se, že jde častěji o ženy než o muže. Platí to v běžných nákupech a u různých krášlících předmětů. Muži častěji neodolávají finančně velmi náročným věcem.
Nutkavé nakupování podněcují i sociální vlivy. Velký význam mají referenční skupiny. Tj. skupiny, kam člověk chce patřit.
Co s tím?
Nejúčinnější je vyhnout se rizikovému prostředí a situacím. Lze si připomínat minulé špatné zkušenosti. Znovu si uvědomit rizika.
Alespoň v rámci možností dbát o psychickou i fyzickou pohodu.
Před eventuálním nákupem počítat spíše do stovky než jen do deseti. Přitom možno střídat hluboký nádech a výdech.
Nacvičit si a používat i jiné relaxační techniky.
A propos, dle některých autorů je nutkavé nakupování jedním z důsledků sexuálního neuspokojení.
„Blázen“ nejste. Léčit byste se ovšem měla.
Prožíváte podobné životní útrapy a rádi byste se s nimi svěřili? Napište nám na email [email protected].
PhDr. Tomáš Novák: V psychologickém poradenství pracuje od listopadu 1968. Ženil se o rok později. V obou sférách tudíž dospěl ke zlaté svatbě. Měl bratra. Ten žel již zemřel. Více než 90 knih. Stovky článků. Léta tvrdil, že počet jeho klientů odpovídá počtu obyvatel Ivančic. Nyní může k Ivančicím přidat i Zastávku (nedaleko Brna), tj. víc než 12 000 klientů.
Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
