Moje sousedy, kteří bydlí nade mnou, jsem neměl nikdy rád. Neustále dělali nějaký rozruch a mně to vážně vadilo. Po čase jsem je přestal i zdravit a začali jsme si dělat vzájemně naschvály. Jednoho dne to však přehnali. Udělali něco, co jsem rozhodně nečekal, ale nejsem schopen dokázat, že to byli oni.
Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
Sousedské vztahy nebyly dobré hned od začátku
Do domu, ve kterém teď bydlím, jsem se přestěhoval před několika lety. Právě jsem měl po velmi vášnivém rozvodu a jediné, co jsem chtěl, byl klid, abych se mohl utápět ve vlastním žalu. Jenže mí sousedi, kteří bydleli nade mnou, mi vytoužený klid moc dopřát nechtěli. Ze začátku jsem se je snažil tolerovat. Přece jen jsem to byl já, kdo se do tohoto domu přistěhoval, ne oni.
Problémová rodinka
Byla to taková zvláštní rodinka. Na první pohled vypadali naprosto normálně. Měli dva syny v pubertálním věku a malého psa. Jenže velmi často u nich doma probíhaly alkoholické orgie. Jejich byt byl neustále plný lidí. A pilo se tam opravdu ve velkém. Hlasitá hudba hrála dlouho do noci, plno křiku a nejhorší bylo, že všichni chodili kouřit na veřejnou chodbu do mezipatra k oknu. Cigaretový dým mi lezl až do bytu.
Ostatní sousedi se jich báli
Po několika dnech jsem se přeptal sousedů, jestli to je normální, že takto dělají rachot, nebo jen něco slaví několik dnů v kuse. Bohužel mi potvrdili, že se to děje často, hlavně když přijdou sociální dávky. Nikdo však neměl odvahu za nimi zajít, ať se srovnají, protože se jich báli. Byla to prý hodně problémová rodina. Já však hned další den tu odvahu našel, protože jsem toho měl už plné zuby.
Já se jich nebál a šel jsem to s nimi řešit
Moc úspěchu jsem však neměl. Otevřel mi soused a šlo vidět, že je už notně v podnapilém stavu. Slušně, ale důrazně jsem ho požádal, aby se laskavě uklidnili. On na mě však hned začal slovně útočit, a nakonec mi zabouchl dveře před nosem a bavili se tam vesele dál. Druhý den jsem to zkusil s policií. Ale ani tak se to moc nezměnilo. Na chvíli se uklidnili, ale za chvíli opět vyřvávali na celé kolo.
Blbý vtípek, který všechno odstartoval
Došlo mi, že zde ani policie nic moc nezmůže. A tak jsem se rozhodl, že si z nich udělám srandu. Když už řvou doma, nenechám je řvát na chodbě. Když doma můžou pít, můžou tam i kouřit. Vzal jsem ocelové lanko a z jedné strany jsem jej přivázal ke klice jejich dveří a z druhé strany k zábradlí. Udělal jsem to tak, aby se nedostali z bytu ven. Pak jsem se i já začal bavit, jak se snažili otevřít dveře a nešlo to.
Odplata přišla rychle
Po dvou hodinách jsem je však šel vysvobodit, protože jsem si řekl, že jim to stačilo. Soused na mě řval, ale já mu jen řekl, že nevím, kdo to byl a ať jsou rádi, že je někdo pustil ven. Jenže on nebyl tak hloupý, aby mi na to skočil a pomstil se mi tím, že jsem druhý den našel své dveře postříkané barvou a několik sprostých nápisů. Tohle jsem jim oplatil několika mrtvými rybami, které jsem dal do jejich schránky na dopisy.
Navzájem jsme si začali dělat naschvály
Během týdne jsme si vyměnili ještě několik takových nemístných vtipů, ale jednoho dne to vážně přehnali. Ležel jsem u televize a koukal na film, protože zrovna ten den jim asi došly peníze a už neměli za co slavit, tak bylo v baráku ticho. Zaujalo mě však, že je venku nějak moc světla a rozruchu. Zvedl jsem se z gauče a šel se podívat, co se tam děje. A nevěřil jsem vlastním očím.
Prožíváte podobné životní útrapy jako Vlastimil a rádi byste se s nimi svěřili? Napište nám na email [email protected].
Zapálili mi auto, ale nikdy jsem jim to nedokázal
Venku akorát hasiči rozmotávali hadici a snažili se uhasit hořící auto. Až na druhý pohled mi došlo, že to auto bylo moje. Honem jsem utíkal ven. Ale na všechno už byl pozdě. Totálně shořelo a já ho mohl rovnou odepsat. Po bližším pátrání se prokázalo, že ho někdo zapálil, ale nikdy nepřišli na to, kdo to udělal. Já však dobře vím, že to byli moji oblíbení sousedi, jen jim to nejsem schopen dokázat.
Čtěte také: Aleš (35): Nedokážu být věrný, ani když miluju. Ale reakce přítelkyně mě naprosto šokovala
Teď si hledám nový byt. Bude jednodušší se přestěhovat než s nimi válčit, protože oni jsou schopní opravdu všeho.
