Obracím se na vás s prosbou o radu v problému, který je opakovaně předmětem sporu v našem soužití. Můj manžel je „řádný muž a žádný flink“. Máme společné nejen dvě děti, ale i zájmy. Na první pohled v našem životě vše funguje tak, jak má.
Jedna oblast vztahu je přesto neustále problematická. Muž není zvyklý příliš projevovat city, což mi vadí. Přesto mu na vztahu záleží, protože za něj více než slova (kterými očividně své city neumí projevit), hovoří činy. Opravdu se stará o rodinu, je spolehlivý, určitě není žádné macho. Není zvyklý – nebo jen nechce se například obejmout a ani intimní život není nijak intenzivní. Přesněji není skoro vůbec.
V době, kdy jsem byla těhotná a když děti byly malé, to nevadilo. Rozhodně nejsem žádná nymfomanka, ale přece jen občas – jednou, snad i dvakrát za měsíc bývá sex příjemný. Několikrát jsme na toto téma vedli diskuse (ačkoliv někdy to byly spíše hádky). Muž otevřeně přiznává, že sex pro něj není důležitý a nijak zvlášť ho nepotřebuje. Já si myslím si, že to není pouze o samotné ,,fyzické“ aktivitě, ale o pocitu lidské blízkosti, důvěře, odevzdání se.
Čtěte také: Marie (30): Jsem magnet na manipulativní podivíny. To, co jsem zažila, nikomu nepřeji.
Mám pocit, že mě muž ,,zanedbává“, on má pocit, že na něj vytvářím nátlak. Já ale nemám pocit, že bych na něj nátlak vyvíjela – pokud mi řekne, že mu mám dát čas, tak nevyvíjím žádnou iniciativu a očekávám až bude ,,v náladě“ a iniciativně začne on – téměř zpravidla ale nezačne. Pokud je to i delší doba a nemám pocit, že by se cokoliv mohlo někam posunout, tak mi potom dojde trpělivost a v hádce mu vyčtu, že se mi vyhýbá, odtahuje se ode mě a on mi naopak vyčítá, že na něj vytvářím nátlak.
Momentálně jsme v situaci, kdy se již jakákoliv iniciativa příčí i mě a muž v tomto ohledu iniciativní není. Nevím, jak se z tohoto bodu dostat do nějaké stabilní situace. Přijde mi škoda kvůli tomuto problému zahodit vztah se skvělým člověkem, na druhou stranu ale intimní život rovněž patří do vztahu. Rada mé kamarádky ,,vyříkejte si to“ vedla pouze k několika hádkám, a proto jsem se rozhodla obrátit na Vás a požádat Vás o pohled třetí strany a ideálně praktickou radu, jak tento problém vyřešit.
Co se týče naší životní situace, která by případně mohla mít vliv, není dle mého názoru nic výrazně špatného. V práci jsme spokojení, děti jsou zdravé a šikovné, netrpíme nedostatkem peněz, bydlíme dobře, s příbuznými se nehádáme. Popsaný problém tak nemůže být ovlivněn okolnostmi mimo nás.
PhDr. Tomáš Novák komentuje
Vážená paní, vyříkávání v tzv. ověřeném tématu sporu vede jen k hádkám. Ty vše jen zhorší. Ženy si odmítnutí partnerem pamatují opravdu mimořádně dobře a dlouho.
Buď zatrpknou, nebo situaci řeší milencem. MUDr. Plzák by vám doporučil milence a klidný život, využívající výhod, jež přináší zajištěný standart po boku seriózního muže. Je to varianta, ale má nejedno čertovo kopýtko. Namátkou – mohou se se vám tzv. splašit hormony… a rozvodový boj nastane. ,,Hormonální sepse“ může vést i k následné volbě partnera, jenž je kvalitní jen v sexu. A to ještě ke všemu jen dočasně.
Zvažte možné varianty včetně diskursu odpovědi Radia Jerevan na dotaz, jaký je rozdíl mezi masturbací a koitem. Prý žádný. Jen při souloži se víc dostanete mezi lidi. Nemám rád bezradné poradenství. Radu z předchozího textu, prosím, vyvoďte sama.
Prožíváte podobné životní útrapy a rádi byste se s nimi svěřili? Napište nám na email [email protected].
PhDr. Tomáš Novák: V psychologickém poradenství pracuje od listopadu 1968. Ženil se o rok později. V obou sférách tudíž dospěl ke zlaté svatbě. Měl bratra. Ten žel již zemřel. Více než 90 knih. Stovky článků. Léta tvrdil, že počet jeho klientů odpovídá počtu obyvatel Ivančic. Nyní může k Ivančicím přidat i Zastávku (nedaleko Brna), tj. víc než 12 000 klientů.
Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
