Nejsem jedinou ženou, která nemůže mít děti, a tak jsem nikdy ze sebe nedělala chudinku. I když mě to moc trápilo, rozhodla jsem se, že místo toho budu pomáhat druhým.
Myslela jsem si, že když budu rozdávat lásku a radost svému okolí, zapomenu na to, že jsem úplně sama a nikdy si nevyzkouším roli maminky. Pěkně jsem ale narazila, mé dobroty začalo okolí využívat, a proto je dnes ze mě samotář.
Chtěla jsem pomáhat, to se ale nevyplácí
Vždycky jsem byla snílek a děsný idealista. Nikdy jsem se netrápila, všechno jsem brala takové, jaké to bylo. Moc jsem si přála mít děti, ve dvaceti jsem se vdávala a deset let jsme se snažili s mužem o dítě. Když mi pak lékaři řekli, že ho mít nemůžu, nezhroutila jsem se, ale hledala jsem další alternativy.
To ale můj manžel odmítal a vydal se hledat štěstí za jinou, plodnou ženou. Ani tehdy mě to ale nesrazilo na dno, rozhodla jsem se, že raději budu pomáhat druhým, a to mě začalo naplňovat. Jenže někdy se ani ta pomoc nevyplácí – a nakonec jsem tvrdě narazila.
Pro dobrotu na žebrotu
Začala jsem se věnovat dobrovolnické činnosti a kromě toho, že jsem se starala o staré nemohoucí lidi v domově důchodců, jsem občas ještě chodila pomáhat do dětského domova. Tam jsem organizovala sbírky, hrála jsem si s dětmi a s jedním klučinou jsem se hodně sblížila. V té době mu bylo šestnáct a potřeboval si s někým popovídat.
Měl strach, jaké to bude, až bude muset za dva roky domov opustit, tam vyrostl a nic jiného neznal. Bylo mi ho líto, vyřídila jsem si papíry a na víkendy jsem si ho brala občas domů, abych mu ukázala, jak to všechno funguje. Po dvou letech, když domov opustil, jsem ho u sebe nechala přespat znovu. Ráno jsem se probudila a on byl pryč. S sebou si vzal i moje šperky po mamince a veškerou hotovost, kterou u mě našel.
Rána za ranou
To byla pro mě obrovská rána, vůbec bych to od něj nečekala. Když ho policie našla, byl úplně zdrogovaný a mé věci už u sebe dávno neměl. Otřepala jsem se rychle a svou pomoc jsem zanedlouho nabídla sousedce, která potřebovala hlídání pro svá dvojčata. Byly to holčičky a znaly jsme se už léta. Ani ty ale netoužily po hodné tetě, která je bude hlídat.
Dělaly mi naschvály a doma zničily, na co přišly, sousedka mi ani jednou za hlídání nepoděkovala, a když jsem pak upadla na mokrých schodech v domě a nemohla jsem několik týdnů chodit, nepřinesla mi z obchodu ani nákup. Musela jsem si sama platit pečovatelku.
Přetvářka a faleš
Ani mé kamarádky mi nepomohly a nepodržely mě, když jsem potřebovala. Jedné z nich jsem půjčila peníze a neviděla jsem zpět ani korunu. Ani ona mi nepřinesla nákup, když jsem to skutečně potřebovala a byla jsem po operaci. Loni jsem slavila čtyřicetiny úplně sama.
Čtěte také: Jana (36): Manžel mi na krk hodil své dítě a po půl roce od svatby zmizel neznámo kam.
Vlastně ne sama, mám dvě kočičky – a to jsou moje nejlepší kamarádky. Ty mě nezradí a s nimi mi je nejlépe. Lidem už nepomáhám, tedy když nepočítám šití roušek v době koronaviru.
Jinak už vyhledávám spíše samotu a s lidmi se bavím stejně, jako oni se mnou. S opatrností a nedůvěrou.
PhDr. Tomáš Novák komentuje
Vážená paní,
významný psychoterapeut, muž, jenž vytvořil psychoterapeutický systém zaměřený na řešení problému Steve de Shazer formuloval zásadu: „Dělej, co funguje, nedělej, co nefunguje. Když to nefunguje dělej něco jiného.“ Myslím, že jde o správné doporučení.
Svým způsobem je naplňujete již nyní. Šijete roušky, staráte se kočky. Nevracejte se, pokud možno do minulosti. Neuvažujte o zkaženosti mnohých lidí a předem je nezavrhněte šmahem všechny. V budoucnu při volbě přátel buďte opatrná. Mj. totiž platí asertivní právo – posoudit, zda a nakolik jsme zodpovědní za problémy druhých lidí.
Prožíváte podobné životní útrapy a rádi byste se s nimi svěřili? Napište nám na email [email protected].
PhDr. Tomáš Novák: V psychologickém poradenství pracuje od listopadu 1968. Ženil se o rok později. V obou sférách tudíž dospěl ke zlaté svatbě. Měl bratra. Ten žel již zemřel. Více než 90 knih. Stovky článků. Léta tvrdil, že počet jeho klientů odpovídá počtu obyvatel Ivančic. Nyní může k Ivančicím přidat i Zastávku (nedaleko Brna), tj. víc než 12 000 klientů.
Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
