Nikdy by mě nenapadlo, že jsem svého vlastního otce vlastně neznala. Byli jsme krásná a spořádaná rodina, tedy alespoň jsem v tomto dojmu žila po celý svůj život. Mám o dva roky staršího bratra a naše maminka vždycky dbala na to, abychom se jako rodina scházeli při všech významných událostech a o svátcích.

Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

S bratrem jsme oba vyletěli z hnízda poměrně brzy, jemu byla devatenáct a mě dvacet let, když jsme zakládali své rodiny. I přesto jsme se pravidelně stýkali. Otec i mamka vypadali jako ukázkový pár, vždycky jsem chtěla mít rodinu přesně, jako byla ta naše. Až po jeho smrti jsme se všichni dozvěděli krutou pravdu.