„Bylo mi teprve 18 let, když mi muž poprvé řekl, že nejsem holka, se kterou se chodí,“ začíná vyprávět Anežka (24). Tehdy absolutně nechápala, o co jde, protože s tímto partnerem spolu chodili teprve dva měsíce. A sex měli až po těch dvou měsících, žádná rychlovka, žádné seznámení se v baru, a pak hned do postele! „Tak jsem se zeptala, co tím myslí.“ Odpověděl stručně: „Nejsi ta holka, se kterou chodím, jsi jenom dívka, se kterou spím.“ Anežka byla jako opařená. Vždyť to bylo poprvé!
Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
Stále stejný scénář
„Bylo mi 18, pak 19, 20…, a stále jsem slyšela různé verze toho samého,“ pokračuje Anežka, „vůbec jsem nerozuměla tomu, proč mě muži vnímají jako „děvku“, i když jsem se nechovala vyzývavě, neměla jsem sex na jednu noc, prostě jsem nic nechápala.“ Přeci jen jí nakonec jeden z partnerů řekl: „No, víš, mám tě opravdu rád, jako kamarádku. Klidně bych si tě i vzal za manželku, ale nejsem připraven se usadit. Jen tak si na tebe myslím,“ a dodal ono obligátní, „a rád s tebou spím.“
„Po čase mě to otupilo. Začalo mi být jedno, že opravdovou lásku už nenajdu. A začala jsem se chovat podle toho, jak mě muži vnímali,“ pokračuje Anežka ve vyprávění. Muže od sebe vlastně odháněla, i když by bývali měli v úmyslu začít s ní chodit a být v delším vztahu. Anežka už o to nestála. Jen občas potřebovala obejmout.
Destruktivní cesta
Před Anežkou se začala objevovat sebezničující verze života a vztahů. Až jí jeden dobrý kamarád řekl, jak moc ho trápí, když vidí, co stále znovu a znovu dělá a jak ji to ničí. „Tehdy jsem si uvědomila, že problém není jen v mužích kolem mě, ale že já sama jsem součástí problému,“ popisuje Anežka svůj příběh dál. „Ano, muži se ke mně chovali, jako bych nebyla dívka, se kterou se randí nebo kterou si berou za manželku, ale já je nechala, aby se ke mně tak chovali,“ říká Anežka.
Dávat a dostávat
Anežka už byla unavená svou samotou a nevhodnými vztahy. Už nechtěla číst tajné SMS zprávy od ženatých mužů, krátká setkání jen pro chvilkový pocit blízkosti. Tehdy ještě nechápala, že se to děje z nedostatku její vlastní sebelásky. Opovrhovala sebou, proto se chovala tak, jak se chovala. Opět jí pomohl kamarád, který jí tak často říkal, že pouze sebeláska ji zachrání z cesty do pekla, že pouze zlomení lidé přitahují predátory, kteří je jen využijí.
Nutnost změny
„Někde jsem četla, že když spolu mají dva lidé sex, jejich duše se prolínají a to znamená, že když z jakéhokoli důvodu potom vztah ukončí, vždy ten druhý zůstane malou část vaší duše,“ tomu jsem se srdečně zasmála, vypráví Anežka dál. Ale pochopila. A rozhodla se změnit. Teď se vědomě snaží víc si sama sebe vážit. Není to tak, že je dobrá jen na sex proto, že si to myslí ostatní. Ona taková není, jen musí najít cestu sama k sobě a rozhodnout se, kým bude, a zjistit, jaká je a co ona sama chce.
„Všechno zůstane částí mě samé,“ dodává Anežka na konci příběhu, “ale začala jsem přijímat poškozené části sebe samé a našla jsem, co mě uzdraví.“ A je to tak. Je potřeba nestydět se za svou minulost, přijmout ji, a pak jít dál. Život je hlavně o tom, co právě vám funguje, co je pro vás nejlepší. Udělejte to, a už se neohlížejte zpět!
