Veronika (38): Popletla jsem si vozík v obchodě a vypadala jako zloděj, byl to ale velký omyl

Znáte ty dny, kdy se a vás všechno sype, máte nekonečně mnoho úkolů, do toho se ozvou bolesti zad a vy se už skoro nemůžete ani nadechnout, protože tempo, které musíte vyvinout, je téměř vražedné? Do toho si přidejte ještě nutný nákup v obchoďáku a den slevových akcí. A přesně v takovém dnu se mi přihodilo jedno nemilé nedorozumění.

Kam dřív skočit

Byla teprve polovina týdne, ale já už měla pocit, že snad zažívám osmý den v týdnu. Rodina mě nenechala v klidu, manžel byl pracovně odjetý a všechno bylo jen na mě. S dětmi úkoly, práce, vaření, úklid a samozřejmě nákup. Ke všemu mě rozbolela záda a já jsem myslela, že ten den už snad nemůže být ani horší. No to jsem se šeredně spletla, protože mohl.

Boj u regálů a přeplněný obchod

Musela jsem jít nakoupit, zrovna byly ale v obchodě slevy, takže si každý dokáže představit, jak to tam vypadalo. Důchodci se málem porvali o levnější vajíčka, v obchodě se nedalo hnout a já jsem polovinu věcí, pro které jsem šla, samozřejmě zapomněla. Nechala jsem stát vozík u jednoho z regálů a šla jsem se poprat také o jedno plato vajec, když jsem se vrátila, naložila jsem ho do vozíku a vydala se směrem k pokladnám. V tom mě ale za bundu chytila nějaká starší paní a začala po mě křičet, že co si jako myslím, že dělám.

Vůbec jsem nechápala, co po mě chce, byla jsem dost nervózní a unavená, takže jsem se s ní začala zuřivě hádat. Prý jsem jí ukradla vozík i s kabelkou a její peněženkou. Já jsem však byla přesvědčená, že ta kabelka je moje a vozík taky. Vždyť přesně takovou kabelku mám taky.

Máte ji na rameni

No jo, já sice měla úplně přesně takovou kabelku, ale měla jsem tu svou na rameni – a v tom zmatku a při všech těch starostech jsem na ni nějak zapomněla. Paní se přirozeně polekala, když mě viděla ujíždět s jejím vozíkem, na kterém měla pověšenou tu stejnou kabelku. V kabelce pak měla veškeré své osobní věci, a to včetně peněženky nadupané důchodem.

Naší hádky si ale všimli lidé, ti zavolali ochranku obchodu a já si připadala vážně jako zločinec. Naštěstí se všechno vysvětlilo. Pocit to byl ale nepříjemný.

Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

Autor: Michaela Richterová
ZAVŘÍT