Pracuji už deset let v malém krámku se zdravou výživou. Na směně jsme vždy dvě prodavačky a jedna vedoucí – ta ale chodí jen ve všední dny na ranní směny. Místo vedoucí je u nás velké terno, má mnohem méně práce než řadová prodavačka, také lepší plat a více volna.

Když měla naše vedoucí odcházet do důchodu, brousily jsme si na její pozici zuby všechny. Majitel si ale vybral mou kolegyni a místo jí slíbil. Jenže nakonec to přehodnotil a jako vedoucí jmenoval mě. Nastalo peklo, protože Petra se s prohrou odmítala smířit.