Jaro je stále v nedohlednu, ale dny se na úkor nocí pomalu prodlužují, ledy postupně tají. Přichází druhý kalendářní měsíc, který je oproti všem svým „kolegům“ výjimečný. Jednak bývá se svými 28 dny stabilně nejkratší a jednak náleží k měsícům s největší proměnlivostí. Nadejde-li přestupný rok, prodlouží se jeho délka na 29 dní, ale v historii byl zaznamenán i případ, kdy měl tento měsíc dnů 30. Únor je měsícem všech zamilovaných, ale současně i lidí, narozených v neméně proměnlivých astrologických znameních Vodnáře a Ryb. Zajímavé jsou také únorové pranostiky a rčení.
Změna je život
Únor je, v pořadí druhý kalendářní měsíc, přestože v římském kalendáři patřil naopak na samý konec roku. Jde o měsíc, který každoročně přináší změnu a příslib nových začátků, zejména v podobě blížícího se jara. Ztělesňuje dobu zimy, ale současně již ukazuje na krajinu, ze které její projevy prostřednictvím tání pomalu mizí. Ostatně i samotný název měsíce pochází z odvozeniny slova „ponořit se“, a prý se k němu v minulosti došlo pozorováním únorového tání a ponoru kusů ledu ze zmrzlých rybníků pod vodu. Fakt, že právě změna je určitou charakteristikou měsíce, dokládají také nejrůznější historické kontexty. Za všechny zmiňme například všem známý pojem: „Únor 1948“. Únor je však i měsícem lásky a zamilovaných, což představuje zejména jeho, u nás i ve světě nejznámější a nejoblíbenější čtrnáctý den, kdy se slaví svátek sv. Valentýna.
Pranostika sem, pranostika tam…
Podobně, jako k jiným měsícům, vztahuje se i k únoru řada pranostik. Termín pranostika se vyvinul z řeckého slova „prognósis“ a znamená předpověď. Konkrétně pak jde o projev lidové slovesnosti, týkající se určitých předpovědí, nejčastěji z oblasti počasí. U nás je obliba pranostik datována od roku 1580. Některé i dnes dobře známe, jiné jsme patrně nikdy neslyšeli. Pojďme se proto podívat na nejznámější a nejzajímavější z nich:
„Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky.“ Stará lidová moudrost, poukazující, že přijde-li jaro příliš brzy, zima se ještě ve skutečném kalendářním jaru vrátí.
„Teplý únor – studené jaro, teplé léto.“ Tato pranostika si povšimla, že předčasné jaro může být sice dlouhodobě studené, ale o to teplejší by pak mohlo přijít léto.
„Když záhy taje, dlouho neroztaje.“ Pranostika z dob, kdy u nás v zimě vládly pravidelné mrazy, při nichž zamrzaly rybníky a dokonce i řeky. Třeba pražská Vltava, na níž se ještě za prvorepublikových dob občas chodilo bruslit.
„Když únor vodu spustí, ledem ji březen zahustí.“ Další z pranostik, varujících před brzkým nástupem jara.
„Je-li v únoru zima a sucho, bývá prý horký srpen.“ Zajímavá pranostika, která si povšimla souvislosti únorového a srpnového počasí.
„Netrkne-li únor rohem, šlehne ocasem.“ Méně známá pranostika, která má za úkol upozornit, že zima ještě není u konce. Tedy, nemrzne-li na počátku února, v jeho konci tomu může být jinak.
„Únor bílý – pole sílí.“ Zřejmě nejznámější pranostika, používaná běžně i dnes.
„Únorová voda – pro pole škoda.“ Pranostika, vycházející z řad pozorování hospodářů, kteří zaznamenávali nejlepší úrodu jen, když je i únor měsícem skutečně zimním.
„Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze na kamna.“ Další z pranostik, které mají za úkol upozornit na předčasné projevy jara.
„V únoru sníh a led – v létě nanesou včely med.“ Dnes málo používaná pranostika o únoru a včelách.
„Na Hromnice o den více.“ Zřejmě druhá nejznámější pranostika, vztahující se k únoru, používaná běžně i dnes. Vystihuje okamžik, kdy se čas pomalinku, ale jistě, navrací k letnímu.
„Na Hromnice musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout.“ Další velmi známá pranostika, ke které patří například i níže uvedená varianta:
„Jak dlouho skřivánek před Hromnicemi vrzá, tak dlouho po nich zmrzá.“
„Svatá Agáta bývá na sníh bohatá.“ Den, kdy slaví jmeniny Agáty, byl jarní zřejmě málokdy.
„Na svatého Valentýna sej přísadu do záhonka.“ Zvláštní, méně známá pranostika, vztahující se k sv. Valentýnovi.
„Je-li únor mírný ve své moci, připíjí s mrazem březen i v noci.“ Další varianta pranostiky, která varuje před příliš teplým počasím v době, kdy má být ještě zima.
Pranostiky nevšední i vtipné
Některé z pranostik bývají známé a dodnes používané, u jiných se občas nad lidovou tvořivostí pousmějeme.
„Když skřivánek v únoru zpívá, brzy se pod nosem slívá.“
„V únoru-li vítr neburácí, jistě v dubnu krovy kácí.“
„Kdyby měl únor tu moc jako leden, nechal by v krávě zmrznout tele.“
„Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky.“
„Můžeš-li se v lednu svléknout do košile, připrav si na únor kožich.“
„Svatý Valentýnek – jara tatínek.“
