Učitelka Pavlína: Jsem stále panna a nevadí mi to. Kamarádky to ale vidí jinak

Pavlína (26) byla vždy moc hezká holka, chytrá, společenská, a tak jí nedělalo problém zařadit se do kolektivu. Své nejbližší kamarádky znala již od základní školy, a se dvěma z nich chodila i na střední. Baví se spolu dodnes, a přesto je Pavlína v něčem jiná. Zatímco dvě z jejích kamarádek už mají rodinu, ona sama stále na toho pravého nenarazila. A dokud nenarazí na toho pravého, odmítá jakoukoliv jinou známost.

Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

Je tohle normální?

Zatímco u našich babiček bylo normální čekat s prvním sexem až do svatby, dnes už se tento trend moc nenosí. Děvčata začínají se sexem mnohem dříve, než by rodiče vůbec chtěli domýšlet, a která neměla kluka v patnácti, jako by byla z jiné planety. Tak se dívají přátelé i na Pavlínu. Milá a hezká dívka, která nezkazí žádnou legraci, ráda si zajde na diskotéku nebo si dá skleničku alkoholu, má vlastní koníčky a sny, jen ji nelákají krátkodobé vztahy, a tak stále čeká na toho pravého.

To se jen tak nevidí

O tom, že je Pavlína ve svých šestadvaceti letech úplně jiná než její vrstevnice, není pochyb. Ona sama nikdy neměla přítele, neví, jaké to je jít s někým na rande a nikdy muže ani nepolíbila, natož, aby s ním spala. Přesto dělá všechny ostatní věci, jako její kamarádky, pečuje o sebe, cvičí a nebrání se ani estetickým zákrokům. Jde s dobou a sleduje módní trendy. Není rozhodně žádnou marťankou s odlišným životním stylem, děti má moc ráda, chtěla by je, a samozřejmě už ví, jak se děti „dělají“. Přesto se sexu brání, a kluka si tak stále nemůže najít. Samotnou ji to tolik netrápí, ale okolí ji nutí o tom přemýšlet.

Myslí si, že jsem divná

„I když mi to logicky nikdo neřekne takto přímo do očí, já moc dobře vím, že si myslí, že jsem divná. Občas se mě na to ptají, sice nenápadně, ale mě je jasné, o co jim jde. Nikdo prostě nedokáže pochopit, že ke štěstí nepotřebuji sex. Já vlastně ani nevím, jaké to je, tak jak mi to může chybět? Samozřejmě, že jsem zvědavá, nejsem si ale jistá, jestli je to pro mě.

Kluky v okolí nesleduji, je pravdou, že mi přijde, že každý z nich je nedospělý, a stejně by mi do života nic dobrého nepřinesl. Na druhou stranu mám moc ráda děti, chtěla bych mít alespoň dvě, žít v domečku se zahrádkou, mít psa a manžela. Jinak jsem ale dost zmatená,“ rozpovídala se Pavlína o tom, jak problém vnímá ona sama.

Je libo odbornou pomoc?

Pavlínu už několikrát napadlo, že by mohla zkusit svěřit se se svým problémem odborníkovi. Na druhou stranu ale ona sama nepřiznává, že by nějaký problém měla, je přece normální, jen ještě nenašla muže, se kterým by chtěla být a sdílet s ním svou intimitu. Přiznává však, že od svých vrstevnic se přece jen v něčem liší, na svůj věk není moc samostatná, hodně se bojí úplně všeho, co by mohlo představovat jakékoliv i sebemenší nebezpečí a nad vším až příliš moc přemýšlí. I když má moc krásnou a přirozeně štíhlou postavu a jiné ženy by jí to záviděly, ona si připadá nehezká a dost se podceňuje. To všechno může být příčinou, proč Pavlína odmítá mít muže a sex.

Každodenní nespokojenost

Pavlína přiznala svou nespokojenost i v jiných aspektech běžného života. Často mění práci, protože není spokojená, a když má před sebou překážku, vždycky ji obejde. Vyhýbá se tak i řešení toho, proč vlastně není schopná navázat kontakt, natožpak intimní vztah se žádným mužem.

Je jí ovšem jasné, že pokud chce rodinu a život, který si jako malá vysnila, bude muset pro to něco udělat a zabojovat.

Autor: Lenka Svobodová
zavřít reklamu