Týna (24): Už vím, proč se nemají jíst cizí léky na předpis, po jedné pilulce od mámy se mi začal točit celý svět

Léky moc nejím, snažím se vyzrát na bolest a ostatní problémy vždycky jinak, když už mě něco hodně bolí, sahám po volně dostupných lécích. To moje maminka je v tomhle jiná, ta má doma celý arsenál léků na všechno možné. Když nám doma došly volně dostupné léky, její lékárničku jsem navštívila, ale dělat jsem to neměla.

Takhle nemůžu jít do práce

Ten den jsem měla jít na noční, ale hrozně mě bolela hlava už od dopoledne. Ani zaspat se to nedalo, bylinky nepomáhaly a já se cítila opravdu mizerně. V práci jsem ale byla sotva pár týdnů a rozhodně jsem si nechtěla hned brát volno kvůli bolesti hlavy, navíc jsem měla ještě dost času. Hledala jsem doma léky, které jsou volně dostupné, jiné si ani nebrávám, ale už došly.

Byla neděle a u nás ve vesnici byla lékárna zavřená. Máma s tátou byli na chalupě a mě nenapadlo nic jiného než navštívit její lékárničku, kterou má tedy dost nabitou. V tom stavu jsem do práce jít nemohla a nejbližší lékárna byla od nás hodně daleko, přišlo mi to tedy jako to nejlepší řešení. Ale nebylo!

Ulevilo se mi, ale až moc

Vzala jsem si léky, o kterých jsem věděla, že je maminka užívá na bolest, byly to léky na předpis a mně ani nenapadlo pročíst si příbalový leták. Chtěla jsem jen, ať to přestane, abych mohla normálně fungovat. A ono se mi opravdu ulevilo. Jenže jsem se dostala do opravdu zajímavého stavu.

Na bolest hlavy jsem úplně zapomněla, začala jsem se ale cítit malátná a neuvěřitelně uvolněná. Měla jsem sice úsměv od ucha k uchu, ale moc při smyslech jsem nebyla. Lehla jsem si na postel a motal se mi celý svět. Takovou úlevu jsem ještě nezažila.

Takhle nemůžeš nikam jít!

Asi po hodině přijeli rodiče z chaty a máma mě našla ležet na posteli, usmívala jsem se na ni a nebyla jsem schopná ničeho. Bylo mi ale dobře. Nemusela se mě na nic ani ptát a hned si všimla, že jsem byla v její lékárničce. Přišla za mnou a začala se mi hrozně smát. Konstatovala však, že takto nemohu nikam jít.

Do práce jsem skutečně musela zavolat, že nepřijdu, vzala jsem si hodně silné léky na záda, které si máma bere vždy jen na noc, protože jsou opravdu hodně silné. No a mě to úplně položilo.

Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

Autor: Michaela Richterová
zavřít reklamu