Už jsou to téměř čtyři roky, co jsem kvůli rakovině přišla o oba prsy. Už jsem se s tím naučila žít, přijala jsem své tělo takové, jaké je, ovšem mému manželovi to moc nejde. Ačkoliv vím, že je šťastný za to, že rakovina zmizela, zanechala na nás obou následky.
Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
Absolutně jsem nečekala tu hroznou zprávu
Stále mám v živé paměti, když jsem jela s kamarádkou na mamograf. Ani jedna z nás nečekala zlou zprávu. Takže po sdělením lékařem, že mám rakovinu, a to v obou prsech, jsem se doslova složila na podlahu. Vzbudila jsem se a stále novou informaci vstřebávala. Kamarádka okamžitě volala mému muži Danovi, ten neváhal ani minutu a přijel za mnou.
Můj manžel si mě vždy vážil
Dan se ke mně choval moc hezky, vždy jsem cítila, že jsem pro něj něco vzácného, čeho si moc váží. A já si vážila jeho, navzájem jsme se respektovali a skoro nikdy jsme se nehádali. Myslím, že právě komunikace udržovala náš vztah takový, jaký byl – záviděly nám i okolní páry, a dokonce i ty mladší generace.
Po příchodu domů jsem si šla lehnout. Za týden mě čekala operace, kdy mi lékaři měli odstranit oba prsy. Nedokázala jsem se s tím smířit, vždyť jsou součástí mě, mého těla a kojila jsem s nimi obě své děti. Přála jsem si vrátit čas – a o tyto své přednosti nepřijít.
Můj hrudník manžela vyděsil
Dan se mě snažil celou dobu podporovat, uklidňoval mě, zjišťoval spoustu informací kolem mé nemoci, byl úžasný. Po operaci jsem strávila ještě několik dnů v nemocnici, pak si mě Dan odvezl domů. Čekala mě ještě dlouhá léčba a hojení. Ale nikdy nezapomenu na ten jeho zděšený výraz, když poprvé uviděl mou zjizvenou hruď, které chyběla prsa. Tehdy jsem si říkala, že ho to přejde, až se má hruď zcela zahojí.
Z rakoviny jsem se vyléčila
Léčba pokračovala skvěle a já se po nějaké době dozvěděla, že po rakovině není v mém těle ani památka. Byla jsem šťastná, doma jsme to i s dětmi oslavili. S odchodem rakoviny se vrátila i má chuť k milostným hrátkám, a tak po odchodu dětí jsem Danovi navrhla si udělat hezký romantický večer ve dvou. Jenže jeho odpověď byla taková, že je moc unavený a ráno chce brzy vstávat a jít na čekanou do lesa.
Dan měl stále nějaké výmluvy
Podobné odpovědi jsem dostávala téměř neustále, vlastně od mé diagnózy jsme spolu s Danem nespali. Chybělo mi to, protože sex byl téměř na denním pořádku. Bylo mi to už divné, a tak jsem se na rovinu zeptala, co se děje. Dan neustále mlžil a řekl něco v tom smyslu, že mi nechce ublížit, že mé tělo mu přijde stále ještě moc křehké.
Cítila jsem se ponížená
Jeho důvod jsem tedy vzala v potaz a víc se tím nezabývala. Uplynuly tři měsíce a já to na něj zkusila znovu. Jenže ani po takové době jsem se od Dana nedočkala jiné odpovědi. To už jsem nevydržela, a začala jsem plakat. Cítila jsem se hrozně, věděla jsem, že mi chybí určité znaky mé ženskosti, ale tím, že mě stále Dan odmítá, jsem se cítila ještě hůř.
Dan se mi svěřil, že se mě štítí
Všechno jsem to Danovi samozřejmě řekla, byla jsem zvyklá nechodit kolem horké kaše. Dan se odhodlal se mi taky přiznat – prozradil mi, že má stále před očima obraz toho, jak poprvé po operaci viděl můj hrudník a že mu není příjemné se na něj dívat dodnes. Byla jsem šokovaná, ale na druhé straně jsem to chápala. Celou dobu byl zvyklý na mé pevné trojky – a to i po dětech – a najednou tam nemám nic.
Ani odborná pomoc nám nepomohla
Dokonce jsme navštěvovali i psychologickou poradnu. Zdálo se mi, že Dan je zase více otevřenější, ale sexu jsme se pořád vyhýbali, respektive on. Jenomže se sexem odešly i všechny jiné věci, jako letmé polibky na tvář nebo do vlasů, objetí a různé podobné laškoviny. Žili jsme vedle sebe jako dva nejlepší přátelé.
Dalo se čekat, že si Dan brzy najde bokovku. Který muž by vydržel bez sexu? Mě to tehdy tak mrzelo, když mi to oznámil. Vždyť jsme se brali v dobrém i zlém, nemoci i ve zdraví. Byla to od něj podpásovka, neustále se obhajuji tím, že jsem za svou nemoc nemohla.
Zrovna před pár dny jsem podala žádost o rozvod. Už jsem to nevydržela, nejsem zase tak stará, abych si nemohla život užívat. Dokonce jsem se přihlásila na kliniku, kde mi pomocí plastiky má prsa vrátí. Těším se na svůj nový začátek.
