Srpen: Měsíc pojmenovaný po císaři, ale i nositel vyšší „karmické“ zátěže

Léto sice bývá v plném proudu, přesto měsíc srpen nepatřil z historického hlediska nikdy k nejklidnějším. Pojmenování získal po císaři Augustovi, ale jeho řadové číslo „8“, ho (nejen dle numerologických výkladů), odjakživa předurčovalo k vyšší karmické zátěži. Srpen je měsícem významných událostí, z astrologického hlediska náležící zrozencům znamení pyšného Lva a pečlivé Panny. V srpnu (1963) se v Británii odehrála známá Velká vlaková loupež, v USA (1974) rezignoval jako první v historii, na svou funkci prezident Richard Nixon. U nás si v srpnu připomínáme například Den památky obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy (21. 8. 1968).             

Měsíc výzev i „karmických osmiček“

Srpen je, v pořadí dle gregoriánského kalendáře osmým měsícem, přestože v kalendáři římském mu po léta patřilo místo šesté. Náleží k nejdelším v roce a říká se, že za jeho prodloužením na 31 dnů, stál sám Julius Caesar. Latinský název August, pod kterým jej zná většina (nejen) evropských zemí, získal již v 8. roce př. n. l., a to po císaři Augustovi. V Čechách byl název „srpen“ odvozen od charakteristické pomůcky zemědělců – srpu. Existují ale i teorie, že by mohl souviset třeba i s fází měsíce, tzv. „srpečkem“. V každém případě jde o období plné historických výzev, událostí i osobností. V srpnu roku 1306 byl v Olomouci zavražděn český král Václav III., v důsledku čehož došlo k vymření rodu Přemyslovců. Ve státě New York (1890) byl proveden první výkon trestu smrti, (odsouzený William Kemmler), prostřednictvím elektrického křesla. V roce 626 skončilo první obležení Konstantinopole a roku 410 dobili Vizigóti Řím. V srpnu roku 2000 se v Barentsově moři potopila ruská ponorka K-141 Kursk. Událost dle informací nikdo z posádky nepřežil. Narozeniny slaví například americký herec, známý z filmů Sám doma – Macaulay Culkin nebo německá modelka Claudia Schiffer, (oba ve znamení Panny). Svátek slaví jména: Dominik, Oldřiška, Roman, Helena, Alena nebo Johana.    

Pranostika sem, pranostika tam…

Podobně, jako k jiným měsícům, vztahuje se i k srpnu řada pranostik. Termín pranostika se vyvinul z řeckého slova „prognósis“ a znamená předpověď. Konkrétně pak jde o projev lidové slovesnosti, týkající se určitých předpovědí, nejčastěji z oblasti počasí. U nás je obliba pranostik datována od roku 1580. Některé i dnes dobře známe, jiné jsme patrně nikdy neslyšeli. Pojďme se proto podívat na nejznámější a nejzajímavější z nich:

„Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí.“ Stará lidová moudrost, poukazující, že druhý měsíc „velkých školních prázdnin“, odkazuje již neodbytně na příchozí podzim.

„Když pálí srpen, bude pálit i víno.“ Stará vinařská pranostika.

„Půlnoční větry v srpnu přinášejí stálé počasí.“

„Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.“

„Moc hub srpnových – moc vánic sněhových.“

„Jsou-li v srpnu hory kalný, budou v zimě mrazy valný.“

„Na Dominika parna – mrva pak marná.“

„Do svatého Vavřince nechval pšenice.“

„Vavřinec ukazuje, jaký podzim nastupuje.“

„Má-li Filip hromy v průvodu, značí to brzký déšť i úrodu.“

„Na svatého Rocha, přibude brambor trocha.“

„Vavřincův déšť – to je myší úroda.“

„Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.“

„Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu.“ 

Pranostiky nevšední i vtipné

Některé z pranostik bývají známé a dodnes používané, u jiných se občas nad lidovou tvořivostí pousmějeme. 

„Potí-li se Dominik, bude ještě Marek v kožichu.“

„Na svatého Vavřince, hop zemáky do hrnce.“  (Zemáky = Brambory)

„Prší-li na den štěstí svatého Jana Křtitele, zkazí se ořechy.“

„Na Jana stětí, vlaštovky od nás letí.“

„Jak Vavřinec zavaří, Bartoloměj zasmaží, tak se podzimek daří.“

„I když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.“

„Když v srpnu naprší, pak než se oběd pojí, všecko slunce vysuší.“

„Na svatého Kajetána, otvírá se stodol brána.“

Zdroje: astrology.com, knihovna.obecmokre.cz/lidove-pranostiky, wikipedia.org

Autor: Lenka Svobodová
zavřít reklamu