Se svým manželem jsme žili už před rozvodem dva roky téměř odděleně, domů docházel jen z praktických důvodů a také kvůli naší společné dceři. Nyní jsme už rok rozvedení a on žije od nás padesát kilometrů daleko.

Tento článek vychází z reálného příběhu zaslaného naší čtenářkou. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

I přesto, že je hodně zaneprázdněný a často musí jezdit kvůli práci na dlouhé služební cesty, u soudu si zažádal o střídavou péči – a ta mu byla i přiklepnuta. Nyní se máme po čtrnácti dnech střídat v péči o dceru, jenže ta ke svému otci jezdit nechce. V jeho novém bydlišti si stále nenašla kamarády, navíc ji bývalý často nechává s chůvou, kterou si platí. Rozhodnutí soudu však nezměním – a do dalších tahanic se mi nechce.