Bydlím v menším panelovém domě – a v prvním patře máme souseda, který má moc rád kočky. Ještě když žila jeho žena, věnovali se společně jejich záchraně. Sbírali toulavé kočky na ulici a některé si nechávali doma, jiné odváželi do útulků. Vždycky jsem je za to obdivovala, kočky mám ráda. Ale čeho je moc, toho je prostě příliš.
Z domu si udělal soukromou stanici
Po smrti své ženy se můj soused obul do záchrany koček ještě více. Asi si tak kompenzuje ztrátu milované ženy, někdy je to ale až k nevydržení. Ostatním sousedům to tolik nevadí, jsou to už také starší lidé, ale mně osobně někdy vadí ten zápach a také to, že když vstoupím do vchodu, vždycky nějakou kočku potkám. Některé se bojí a utíkají, jiné se chtějí tulit a otírají se o mě – a některé občas zaútočí a vrhnou se na mě.
Doma má pán asi sedm koček vlastních, těm toulavým podává jídlo, a tak si k nám zvykly chodit. V okolí domu a v zimě hlavně ve vchodu to tak občas vypadá jako v nějaké záchranné stanici, kterou si zde soused vybudoval.
Přistávací plocha
Soused má pod svým oknem v prvním patře stříšku, která je nad vchodem, a tam si jeho kočky občas hoví, vyhřívají se na sluníčku a sledují, co se děje kolem. Občas jsou tam ale i v noci nebo ráno, protože si ze stříšky umí seskočit dolů a jít ven na obhlídku.
Ze mě si tak jednou udělala kočka přistávací plochu. To jsem zrovna šla do práce na šestou, takže jsem z domu odcházela po páté hodině ranní, a ještě byla tma. Všude ticho a tma, otevřela jsem dveře od vchodu a vyšla jsem, když mi za krkem jedna z koček přistála. Ani si neumíte představit, jak moc jsem se lekla.
Vyjekla jsem do toho ticha, že jsem musela vzbudit půlku ulice. Strašně jsem nadávala, a když soused vykoukl z okna a začal mi nadávat, že plaším kočky, úplně jsem se rozohnila. Situace začíná být neúnosná.
PhDr. Tomáš Novák komentuje
Výše uvedené je jasné. Obtížnější je poradit vám co učinit. Lze požádat o intervenci majitele domu. Můžete kontaktovat hygienickou stanici. Můžete konzultovat s právníkem. Existují i Občanské poradny. Tam obdržíte právní rady zdarma. Vaše aktivita ovšem vyvolá tzv. sousedský spor. Tyto spory vesměs jsou velmi nepříjemnou záležitostí. Byť budete nakrásně mít pravdu můžete u protistrany vyvolat dokonce i nenávist.
Můžete jednat dle zásady: „Kdo uteče vyhraje“. Tj. přestěhovat se jinam. S daným stavem se můžete i smířit. To s odvoláním na rčení: „Když nejde o život nejde vlastně o nic“. Opomenout nemusíte ani další rčení: „Když ti život nadělí citron, udělej si z něj citronádu“. Zde můžete být hrdá na to, že svou toleranci umožníte záchranu zmíněných čtvernožců.
Asertivní bude – pro mnohé překvapivě – každé z naznačených řešení. Jen se pro ně musíte rozhodnout jednoznačně. Přijmout je za své. Nehrát pak sama se sebou oblíbenou mezilidskou hru „to je hrozné, viďte…“. Nelitovat se. Přeji vám šťastnou volbu a pevné nervy při její realizaci.
Prožíváte podobné životní útrapy a rádi byste se s nimi svěřili? Napište nám na email [email protected].
PhDr. Tomáš Novák: V psychologickém poradenství pracuje od listopadu 1968. Ženil se o rok později. V obou sférách tudíž dospěl ke zlaté svatbě. Měl bratra. Ten žel již zemřel. Více než 90 knih. Stovky článků. Léta tvrdil, že počet jeho klientů odpovídá počtu obyvatel Ivančic. Nyní může k Ivančicím přidat i Zastávku (nedaleko Brna), tj. víc než 12 000 klientů.
Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.