Sabrina (26): Kvůli drahým dárkům si nechám dělat něco, co by spousta jiných žen nevydržela. Nakonec jsem spokojená žena

Přiznám se, že jsem hodně líná a nejsem úplně nejchytřejší. Naopak jsem vždycky byla hezká, dokonale upravená, a to se mužům líbilo. Na svůj vzhled jsem dostala i svého současného přítele Marka. Ten pracuje jako ředitel jedné společnosti, je bohatý a velmi vážený.

Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

Zatímco na veřejnosti vystupuje jako dokonalý muž, který má všechno, co by měl mít, doma se mění v běsnící zvíře. Vylívá si na mě svou zlost z práce, bije mě několikrát do týdne, uráží mě a ponižuje. Proč od něj neodejdu? Upřímně proto, že nic neumím a život s ním znamená život v luxusu – a ten se mi líbí.

Doma si mě nikdo nevšímal

Nemyslím si, že mé dětství bylo hrozné, ale úplně idylické tak ne. Otec byl jako voják neustále někde pryč a maminka se v pozdějším věku rozhodla věnovat jen sobě a své kariéře. Nikdo si mě tak moc nevšímal, nikoho nezajímalo, jak se ve škole učím a nikdo si se mnou nepovídal. Já jsem si tak řekla, že stačí, když pokaždé prolezu do dalšího ročníku.

O školu jsem se dále nezajímala a veškerý čas jsem věnovala kamarádům, klukům a péči o svůj zevnějšek. Jsem dost sebestředná a hodně líná. Vím to o sobě, ale popravdě se za to nestydím. Když totiž vidím své bývalé spolužáky z gymplu, kteří ještě teď dřou na vysoké škole nebo se snaží vydobýt si dobré postavení v práci a nemají ani z poloviny to, co mám já, nelituji ničeho.

Já mám všechno, na co si jen vzpomenu. Před třemi lety jsem totiž poznala Marka prostřednictvím sociálních sítí. Začali jsme spolu randit a on si mě po pár měsících nastěhoval do své honosné vily. Když jsem ji viděla, věděla jsem, že jsem schopná udělat všechno, jen abych zde mohla zůstat co nejdéle. Spočítala jsem si, že pokud s ním budu, budu mít život jako z pohádky.

Jsi blbá ale hezká, a tak si tě nechám

Netrvalo dlouho a Marek mě začal s sebou brát na důležité akce pro vyšší společnost. Tam jsem byla jako ryba ve vodě, jsem pohledná a v luxusních šatech jsem byla Markovou dokonalou ozdobou. O jeho charakteru jsem nikdy neměla velké iluze, víte, on mi od začátku říkal, že jsem krásná, ale je škoda, že jsem tak jednoduchá. Mě to však neuráželo, já ho nemiluji, miluji život vedle něj. Přesto si myslím, že je ve mně víc, než on vidí. Jen to nedávám najevo, poslouchám jej na slovo – a za to mám přístup k jeho kreditní kartě.

Chci jít snazší cestou, i když ta je dlážděná pěstmi a krví

Kdybych byla sama, zmůžu se tak maximálně na kariéru nějaké servírky nebo striptérky. Opravdu to vím, mě by muselo živit jedině tělo, ale i na to jsem příliš líná. Ono se totiž na luxusní život zvyká velmi snadno. Říkám si, proč bych se namáhala, když stačí sedět doma a být po vůli příteli. On je fešák, sex máme skvělý, umí mě i pohladit, bere mě do společnosti i na hezké dovolené. Dokonce mě požádal o ruku a snažíme se o dítě. Tohle všechno já chci, je to má pojistka, jak se mít už navždy dobře.

Jenže všechno má své pro a proti. On totiž Marek je dokonalý jen navenek. Je to cholerik a despota, líbí se mu, že mě má jako takového domácího mazlíčka, navíc ví, že si ke mně může dovolit cokoliv a já to budu snášet. To je daň za můj bezstarostný život – a já to tak i beru. Když se mu něco nepovede, dostanu to doma vyžrat já. Tluče mě, několikrát mi tekla krev a musel ke mně volat doktora. Známého, který nikomu nic neřekne, jak jinak. Jen aby nebyla poskvrněna jeho pověst.

Prožíváte podobné životní útrapy jako Sabrina a rádi byste se s nimi svěřili? Napište nám na email [email protected].

Jako boxovací pytel

Vůbec nehledí na to, že nemám ani šedesát kilo. Když to na něj přijde, křičí a bije mě hlava nehlava. Někdy nemohu ani několik dní vyjít ven, jak mám opuchlé oči a monokly všude po těle. Do toho mi nadává, ponižuje mě a dožaduje se sexu. Líbí se mu, když se bráním a on má pocit, že mě znásilňuje, že mě má ve své moci a já nemohu utéct. Je to bolestivé a nepříjemné, ale já vím, že on se vyřádí a ráno bude zase všechno růžové.

Eliška (32): Stydím se za svého hloupého manžela. Udělám něco, co i on pochopí.

Někdy, když to vážně přežene, chce si mě udobřit drahými dárky. Za luxusní kabelku se nechám zmlátit klidně znovu. Určitě to není normální, ale jsem spokojená žena.

Autor: Lenka Svobodová
zavřít reklamu