Dneska je Romaně už jasné, že pro její chování neexistuje žádná omluva. Pro své chování má spoustu odůvodnění, nechápe ale, že sama sebe zatáhla do takového typu jednání. Karla nemilovala už dlouho, ale nebyla si schopná připustit, že by skončil její sen o dokonalé rodině. Rozhodla se, že si štěstí prostě vynutí za každou cenu a chtěla, aby se její, teď už exmanžel, změnil. Chtěla, aby k ní byl laskavější, zodpovědnější a víc s ní mluvil. Přitom si už stejně dlouhou dobu neměli co říct.
Oba většinou mlčeli
Mlčeli nebo se strašně hádali. Celé roky. Stále to samé – nepořádek, a hlavně způsob, jakým Karel trávil svůj volný čas. Zejména o sobotách večer, kdy pokaždé někam zmizel s kamarády, a druhý den vyspával kocovinu. „Dřív jsem si myslela, že až se nám narodí miminko, změní se celý náš rodinný život a že budeme šťastná rodina.“ vzpomíná Romana. Jenže to se nestalo. A i když Karel svou dceru opravdu miloval, dál si jel ve svých kolejích, jako by byl single.
Karel si zkrátka dělal, co chtěl a kdy chtěl, nezdálo se mu důležité být doma v předem dohodnutý čas. „Nepodporoval mne v ničem.“ pokračuje Romana. Nikdy se nemohla spolehnout na to, že manžel vyzvedne dcerku ze školky nebo že s ní dojde k lékaři v předem smluveném termínu. A doma nehnul ani prstem. „Přesto byl dobrým otcem,“ uznává Romana. Dceři Alence je dnes 12 let a pro Karla je vším. Asi i proto Romana za celých 10 let manželství na rozvod ani nepomyslela.
Osudový e-mail a touha po pomstě. Karel bude pykat!
„Pak jsem ale našla ten e-mail a svět se přestal točit.“ vzpomíná znechuceně a zklamaně Romana. Jakási Markéta popisovala jejímu manželovi jejich poslední schůzku, rozplývala se nadšením, jaký je Karel skvělý milenec a na Romanu nadávala. Také ji zajímalo, zda si Karlova domácí puťka něčeho nevšimla. „Byla jsem vzteky bez sebe“ vypráví Romana, „ale nic jsem mu neřekla, jen jsem začala čmuchat a slídit v jeho věcech.“ Velmi brzo objevila ještě další aférky.
„To zjištění pro mne byla rána. Vůbec jsem to nečekala – já, která nešťastně přežívala po jeho boku, vzdala se něhy, blízkosti či vášně… A on si užíval celou dobu jinde?!“ smutně vzpomíná Romana. „Strašně jsem chtěla, aby za to všechno Karel hrozně trpěl.“ říká. Uklidnila se a plánovala rozvod, nicméně dcerku chtěla získat do své péče. Celé hodiny strávila na internetových fórech a pilovala strategii.
Dcera bude moje! Romana vytáhla do boje
„Bylo nutné nějak dokázat, že není vhodné, aby Alenka trávila čas s otcem.“ popisuje Romana svůj plán. Karel míval dříve depresivní stavy a Romana se rozhodla vsadit právě na tuhle kartu. Okopírovala si jeho deníkové záznamy, které si Karel psal na radu lékaře. Jen musela změnit rok, kdy si deník psal. Aby zápisky o depresích vypadaly jako Karlův aktuální stav. Psal tam i o tom, že se bojí, aby sobě nebo někomu neublížil.
Podařilo se jí dokonce přesvědčit Alenky třídní učitelku, aby napsala doporučení, že by bylo nejlepší otci kontakt s dcerou soudně zakázat. Učitelka ze školky, která znala Karlovu nedochvilnost při vyzvedávání dcerky ze školky, ta zase napsala, že Karel pravděpodobně není ve stavu, aby dítě vedl k pravidelné školní docházce. Romana se úspěšně pomstila a získala Alenku výhradně do své péče. Dnes říká, že tehdy byla úplně mimo sebe, nemyslela na dceru, jen na to, aby Karla dostala na dno.
Další pomsta už se nekonala
Romana měla v plánu ve svém tažení pokračovat, ale zastavila ji nemoc. Našla si malou bulku v prsu a propadla panice. Teprve tváří v tvář vážné nemoci si najednou uvědomila, co je v životě důležité. Lékař jí dokonce řekl, že onemocnění pravděpodobně vyvolal i stres. „Konečně jsem se probrala. Došlo mi, co jsem udělala, jak jsem ublížila Karlovi i Alence. Za to mi to přeci nestálo!“ dokončuje své vyprávění Romana.
Nakonec Romana poprosila Karla o odpuštění a doufá, že se ho jednou dočká. Sama sobě ještě odpustit nedokázala. My Romaně akorát můžeme popřát hodně štěstí a doufat, že odpuštění přijde jak od Karla, tak také od ní samotné.
