Hodně mi záleží na tom, jak vypadám, k tomu se klidně přiznám. Nenamalovaná nevyjdu ani s odpadky. Dokonce, i když jdu na balkón na cigaretu, upravím se. Nikdy bych třeba nevyšla na balkón jen tak v županu. Když jdu do práce, umím strávit v koupelně i dvě hodiny, už jsem prostě taková. Když byl u nás v paneláku výpadek elektřiny, nenapadlo mě tedy nic lepšího než si vypomoci svíčkami.
Brzké vstávání a velký šok
Do práce vstávám velmi brzy, nemám řidičák, a tak cestuji každé ráno městskou hromadnou dopravou. Musím vstávat dost brzy, abych všechno stíhala a byla v práci na sedmou. Jednou jsem vstala o půl páté ráno a chtěla jsem si rozsvítit, ale nešla elektřina. Začala jsem slušně panikařit, venku byla ještě tma, takže jsem se musela spolehnout na mobil a svíčky, kterých doma moc nemám. Nějaké jsem ale přece jen našla.
Ten mobil se vybije!
Když jsme si chtěla rozsvítit svítilnu na mobilu, viděla jsem, že to na dlouho nebude, mobil byl téměř vybitý. Všechny svíčky, co jsem našla, jsem zapálila a dala si je do koupelny, abych se mohla připravit. Umyla jsem se, oblékla a začala jsem se líčit. K mému údivu to šlo docela dobře, jenže čas ubíhal a já si musela pospíšit, aby mi neujel autobus.
Dneska mi to asi sluší
Nastoupila jsem do veřejné dopravy, posadila se na své obvyklé místo a pozdravila pár známých, kteří se na mě usmívali více, než bylo obvyklé. Pak si ke mně přisedla starší paní od nás ze vchodu, která se mě zeptala, jestli dneska pospíchám. Odpověděla jsem, že ano a jak to ona poznala, na to mi odpověděla, že výpadek elektřiny rozhodil i ji, že ona zase pospíchala k lékaři, ale že na mě to jde vidět na první pohled.
No byla jsem udýchaná a asi mě viděla, jak utíkám z bytu a schody beru po dvou, tak mi to nepřišlo vůbec zvláštní. Pak jsem přijela do práce, ale i naše recepční se na mě nějak divně dívala.
Když klaun jde městem
Přišla jsem ke svému pracovnímu místu, udělala jsem si kávu a šla jsem se převléknout do pracovního, když jsem se pak zastavila u zrcadla, které v práci máme, žasla jsem nad tím, jak jsem vyšla ráno z domu. Vypadala jsem jako klaun, proto se na mě tak každý díval. Jako by přijel cirkus a klaun si vyšel na procházku městem. Měla jsem úplně přetáhnuté oční stíny, make-up špatně rozetřený a k tomu jsem si špatně udělala zdravíčka, takže jsem vypadala jako opařená.
Strašně jsem se styděla a od té doby vím, že někdy je lépe vyjít ven bez líčidel než jako klaun.
Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
