Radka (50): Můj jediný syn bere drogy a já ho před otcem kryji. Bojím se toho, co by manžel udělal

Nikdy by mě ani ve snu nenapadlo, že se mi to někdy stane. Že budu mít syna narkomana a budu se muset smířit s tím, že si ničí život, že má chatrné zdraví už v tak mladém věku, budu krýt jeho úlety, problémy se zákonem, že budu nucená lhát vlastnímu manželovi. Pro svého jediného syna bych ale udělala všechno na světě.

Těhotenství na poslední chvíli

Dítě jsme si moc přáli, ale nikdy nebyl čas založit rodinu. Muž pracuje jako řidič a je často na cestách, já jsem učitelkou na vysoké škole a věnovala jsem se hodně kariéře a svým studentům. Ve třiceti jsem ještě pracovala na střední škole, toužila jsem po tom stát se profesorkou na vysoké škole a šla jsem si za svým. Pak mi ale lékař doporučil otěhotnět hned, jinak hrozilo, že později děti už mít nebudu.

Rozhodla jsem se otěhotnět, nepromarnit šanci. Naštěstí se to opravdu povedlo, doma jsem zůstala jen rok a pak se vrátila do práce. Vlastně mi všechno vycházelo na výbornou, syn měl čtyři roky a já jsem dostala vysněné místo.

Ty bereš drogy, Pavle?

Když bylo synovi patnáct, hodně se začal měnit – poznala jsem ihned, že něco není v pořádku. Jelikož jsem s dospívajícími studenty pracovala, hned mě napadlo, co může stát za celkovou změnou mého syna – drogy! Nikdy jsem si nebrala servítky, nejsem zvyklá chodit kolem horké kaše a syna jsem se tenkrát narovinu zeptala, zda bere drogy. Přiznal mi však jen cigarety, nějaké to pivo s kamarády a jednoho jointa trávy. Mě však bylo jasné, že mi lže do očí.

Čtěte také: Terka (51): Doufala jsem, že syna vyléčím svou láskou. A skoro mě to zničilo.

Raději ho kryji a mám ho alespoň trošku pod dohledem

Dnes je synovi téměř devatenáct let, už je plnoletý a já vím, že kdyby se můj manžel dozvěděl pravdu, okamžitě by Pavla vyhodil z domu. Drogy nenávidí, on sám ani nepije a je hodně nekompromisní, co se týče těchto věcí. Nemyslete si, že já to synovi schvaluji, ale jednám tak, abych nepřišla o své jediné dítě. Sám, bez peněz a na ulici by dlouho nevydržel. Nedopadl by dobře a všechno by bylo mnohem horší.

I když krade, dělám hloupou

Ale vím, že na tom Pavel není moc dobře. Sice má brigádu, na kterou se snaží chodit, ale na drogy mu peníze nestačí. Krade mi peníze, doma bere cennější věci. Já to vím, ale před mužem pak dělám hloupou, že nevím, kam se ty hodinky mohly podít nebo kde se ztratil řetízek po babičce. Dělám všechno pro to, abych syna udržela doma, mám pocit, že je pak více v bezpečí. Navíc má syn astma, kdyby neměl svůj strojek nebo se mu něco stalo, na ulici by mu nikdo nemusel pomoci.

Ničí mě to

Ale celá tahle situace mě ničí a už nevím, co dělat dál. Odbornou pomoc jsem vyhledala několikrát, syna jsem dovedla do centra pro závislé třikrát, ale nikdy se to nesetkalo s úspěchem. O tom, jak na tom Pavel je, ví jen má kamarádka, které jsem se svěřila již před lety. Radí mi jít doma s pravdou ven a přestat syna podporovat, jinak mě to úplně semele a navíc mu tím asi moc nepomáhám.

Nepřehlédněte: Tereza (32): Vzali jsme si psa z útulku, který napadl syna od sousedů. Smutný příběh měl i smutný konec.

Já jsem ale máma, neumím si pomoct.

Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

Autor: Michaela Richterová
zavřít reklamu