Radim (40): Moje máma má blbé řeči před mou novou přítelkyní. Vztah mi ale nezničí

Byl jsem ženatý deset let, ale jednoho dne jsme s Lidkou dospěli k tomu, že nemá cenu dál spolu setrvávat, protože jsme si neměli už co říct. Moje matka z toho nebyla vůbec nadšená, ale nepletla se nám do toho. Před Aničkou, mou novou přítelkyní ale vždy mluví o mé bývalé ženě, a mně to přijde trapné.

Tento článek vychází ze zaslaného textu od našeho milého čtenáře. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

Se ženou jsme se rozvedli v klidu

Moje, teď už bývalá žena nebyla špatná. V manželství jsme se nehádali a v podstatě všechno klapalo tak, jak mělo, jenže se postupně vytratila láska a my jsme spolu žili jako dva sourozenci. Tohle v životě nechtěl ani jeden z nás, a tak jsme se v klidu a tichosti rozhodli, že se rozvedeme, a každý si půjde svou vlastní cestou. Jediný, kdo s tím měl problém, byla moje máma. Ale protože jsme s Lidkou oba dospělí, nepletla se nám do toho.

Našel jsem si novou přítelkyni

Po čase jsem se seznámil s Aničkou. Po dlouhé době jsem opět cítil to, co jsem kdysi měl s Lidkou, ale dávno to bylo pryč. Anička byla hodná a milá. Také byla rozvedená a možná také díky tomu přesně věděla, co od života chce. Cítil jsem se v její společnosti opravdu dobře a rozhodl se, že je na čase, abych ji představil své mámě. Anička se před návštěvou trochu styděla, ale koupili jsme kytku a vydali se k mé mamince.

Matka ze začátku byla hodně odměřená

Matka se ze začátku netvářila moc přívětivě, byla chladná a odměřená. Aničce si však nedovolila říct ani jedno škaredé slovo, a návštěva nakonec alespoň podle mě dopadla celkem dobře. Jen mi bylo líto Aničky, protože si nepřipadala moc dobře. Cítila z matky, že není u ní vítaná, ale doufala, že se to časem změní. Já ji ujistil, že je moje maminka super ženská, jen si musí zvyknout na novou situaci.

Matka se začala bavit před Aničkou o mojí exmanželce

 Další návštěva probíhala v dost podobném duchu, jen s tím rozdílem, že máma čas od času utrousila poznámku o mé bývalé ženě. Občas v rozhovoru zmínila, jak si s Lidkou dobře rozuměly, někdy nezapomněla do rozhovoru přimíchat nějakou historku, co všechno s Lidkou prožily a jak to bylo fajn. Když podobných historek přibývalo, raději jsem návštěvu ukončil s tím, že už musíme jít.

Nechtěl jsem, aby se tato situace opakovala. Viděl jsem na Aničce, že ji to trápí. Sice mi na to nic neřekla, ale to ani nemusela. Zajel jsem do mého rodného domu sám, abych těmto řečem udělal přítrž a nevystavoval Aničku znovu něčemu takovému, co si prožila při poslední návštěvě. Jenže u mámy jsem moc nepochodil. Zprvu říkala, že to přeháním, nakonec jsme se jen pohádali, a já od ní odešel naštvaný.

Matka s tím nepřestala a o Lidce mluvila dál a ještě víc

Ani po našem rozhovoru se nic nezměnilo. A Anička musela poslouchat každou návštěvu, jak byla Lidka báječná a jedinečná. A přestože jsem mou novou lásku ujišťoval o tom, jak bezmezně ji miluju, a že moje manželství je opravdu jen minulost, začali jsme se kvůli tomu hádat také doma. Najednou i Anička začala mluvit o tom, jestli vaří lépe než moje žena, chtěla vědět, kdo z nich se lépe obléká, a mnoho dalšího.

Nechtěl jsem se rozhodovat mezi matkou a Aničkou

Už jsem toho měl plné zuby. Chtěl jsem si v klidu žít můj nový život, a ne pořád poslouchat o své bývalé manželce. Učinil jsem proto další pokus, abych matku přesvědčil, ať si ty řeči odpustí. Náš rozhovor dopadl jen další hádkou a mě došlo, že ona Aničku nikdy nepřijme. Byl jsem v pasti, protože jsem chtěl mít fungující rodinu, ale bylo mi jasné, že tomu tak nebude. Mámu jsem respektoval, ale Aničku miloval.

Návštěvy jsem ukončil

Nakonec jsem se rozhodl, že Aničku nebudu dál vystavovat těmto situacím. Naše návštěvy jsem úplně zrušil. Čas od času zajedu za matkou sám, ale už si nerozumíme tak jak dřív. Necítím se však za to zodpovědný. Donutila mě vybrat si. Svou novou přítelkyni miluju, a jsem dost starý na to, abych si nenechal svůj život řídit někým jiným. Teď jen doufám, že to matka jednoho dne snad pochopí.

Do té doby to nechám tak jak to je teď. Snad si máma brzo uvědomí, že takto to dál nejde, protože mám v plánu Aničku požádat o ruku.

Autor: Lenka Svobodová
zavřít reklamu