Ne prosím, nebojte se. Není to příběh o lidech, kteří by podporovali vztahy na jednu noc anebo jiné úlety. Hlavními hrdiny příběhu jsou ve skutečnosti obyčejní lidé, kteří jen dokázali nalézt lehké řešení v nelehké životní situaci. Helen a Jenda jsou manželé už mnoho let. Přesto je jejich spokojený svazek pouze věcný. Jenda je totiž gay a má letitého partnera, zatímco Helen by zase ráda nalezla štěstí se ženou…
Tento článek vychází ze zaslaného textu od našeho milého čtenáře. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
Takový jiný vztah
Jedna a Helenka jsou mými přáteli už řadu let. Známe se od školních dob a tak o sobě navzájem víme i nejedno tajemství. Ani sexuální orientace mých přátel tajemstvím dávno není, přestože na počátku bylo vše jinak. Málokdo z mladých si dnes hned uvědomí, že ještě před několika desetiletími nebylo úplně možné, hlásit se otevřeně k homosexuální orientaci. Stejno pohlavní páry samozřejmě spolu všelijak žili, ale protože pro ně okolí často nemělo pochopení, raději se ve snaze „mít klid“, různě maskovali. Ono zmíněné „maskování“, si pak realizoval každý po svém. Někdo o svém partnerovi či partnerce raději jen nemluvil, jiný zůstal oficiálně jako „starý mládenec“, „stará panna“ a někteří ustoupili úplně, a raději se oženili či provdaly.
To Jenda a Helenka svou situaci vyřešili o něco šťastněji. V manželstvích zamaskovaní LGBT lidé totiž měli většinou tu smůlu, že k LGBT patřil jen jeden z nich a ten se musel nějakým způsobem přizpůsobit. Mohl se sice radovat třeba z dětí, když v manželství byly, ale zase na úkor nikdy nenaplněné lásky… U Helenky a Jendy byla ovšem situace taková, že k LGBT patřili oba. Pamatuji si na dobu, když jsem se jednou dozvěděl, že Jedna je na kluky. Důvěra, kterou ke mně měl, když mi to říkal, mě dojímá dodnes. Nějak vnitřně totiž vycítil, že ho nejen pochopím, ale že se mu nebudu ani kvůli tomu zbaběle vyhýbat. Ne, opravdu jsem se mu nevyhýbal. Už jen proto, že mě doma dělala radost milovaná manželka s měsíční dcerkou, a bylo to něco tak krásného, že jsem si přál, aby mohl něco podobného zažít i on. Jistě že s dětmi je to u dvou pánů složitější, ale, to co jsem mu nejvíce přál, bylo, aby vedle sebe měl jednou člověka, kterého opravdu miluje. Člověka, který naplňuje jeho představu o skutečné lásce. A pak, krátce po něm, přišla s obdobně velkou novinou i Helenka. Ta se svěřila napřed Jendovi a pak jsem se informaci dozvěděl i já.
Jenda a Helenka
Nevím proč, ale ani u jednoho mě podobné přiznání nepřekvapilo. Jeník totiž vždycky býval, na muže až příliš jemný kluk s ladnými pohyby a Helen bývala naopak rázná sebevědomá holka, která si občas ráda dokazovala, jak moc je schopná. Oba byli mezi vrstevníky tak trochu jiní, takže mi vše do sebe bez problému zapadalo. Kdo však byl z odlišných přístupů dětí na nervy, byli jejich rodiče. Otec Jendy svého syna neustále popostrkoval, aby byl mužnější a rodiče Helenky zase lomili rukama, aby jim z jinak pohledné dcery, nevyrostla jednou stará panna. Snažili se jim sice pomoci, jistě, přesto znali své vlastní děti tak málo, že je mermomocí předělávali někam, kam nepatřili. Bylo mi to líto, ale nemohl jsem s tím samozřejmě nic dělat. Kvalitní řešení nakonec přinesl nejméně favorizovaný nápad. Když si totiž Jenda a Helen jako kamarádi vyřešili i své životní postoje, rozhodli se, že rodiče i celý svět jednoduše převezou… Jak? Vezmou se.
Svatební kalkul
Jenda byl, jak už jsem řekl, na kluka pohledný hoch a Helen byla na dívku mimořádně nevšední. Dohromady nakonec tvořili docela vyrovnanou dvojici. Radost, kterou tehdy svým rodičům sňatkem dopřáli, si snad ani nikdo nedovede představit. Přesto šlo o pouhý kalkul. Vztah, který mezi nimi byl, byl i nadále výhradně přátelský a manželskou pozici využívali pouze k lepšímu zabezpečení budoucnosti, na jejímž průběhu byli dohodnuti už předem. Vlastně to bylo něco, jako neoficiální, nikde nenapsaná, předmanželská smlouva, ve které se smluvili, že majetek budou spravovat spolu, ale, co se vztahů týká, každý si najde vlastního stálého partnera. Tedy manželé jen na oko. Občas spolu zašli i do společnosti, aby jako řádní manželé dobře reprezentovali, a hned za rohem se vždycky usmívali, jak jim jejich nápad všichni okolo baští. Baštili a na jejich účet jsem se v tomto směru rád bavil i já.
Prožíváte podobné životní útrapy jako Radek a rádi byste se s nimi svěřili? Napište nám na email [email protected].
Jenda a Míra
Jeník si po nějaké době našel jako životního partnera Mirka, vystudovaného lékaře a láska to byla od začátku šťastná. Ti dva se k sobě hodili. Navíc, mít poblíž sebe lékaře bylo fajn nejen pro něj a Helen, ale i pro mne, jakožto nejbližšího kamaráda. Vždyť, co se manželství Jendy a Helči týkalo, věděl jsem od počátku snad všechno a moc jim fandil. Jen mi bylo později trochu líto Helenky. Ta se po nějaké době slušně angažovala v byznyse. Nebylo se co divit. S její „buldočí povahou“ se dokázala snadno prosadit. Byla typický vůdčí typ, přesto, v lásce takové štěstí jako její manžel Jan, neměla. Ženy, které potkávala, anebo lépe řečeno, které se jí líbily, bývaly buď na muže anebo měly zase nějaký jiný nedostatek. Zatímco Jeník si už roky užíval naplněného života, Helča se dlouho realizovala spíše skrze práci a těšilo ji, že si alespoň občas může, doma po práci, s námi třemi přiťuknout sklenkou alkoholu a pobavit se. Míra i já jsme totiž docházeli k nim do bytu na návštěvu docela pravidelně.
Důchodkyně Irena: Noví sousedé změnili klidný panelák v peklo. Nevím, co dělat.
Krásná malířka
Od těch dob utekl ještě nějaký ten rok, a když už se zdálo, že Helenka štěstí jednoduše nenajde, rozsvítilo se teprve pomyslné světlo na konci tunelu. Byla to čistá náhoda, když na jedné společenské akci potkala Ivonu. Ivona byla, od pohledu éterická malířka a s Helčou se vlastně potkaly tak, že do sebe omylem narazily ve dveřích, vedoucích „na dámy“. Ze zbrklého nedorozumění ovšem vzniklo přátelství a z přátelství brzy láska. Ivonka je navíc velmi ženský typ, který vypadá od pohledu ještě mladší, než kolik jí je ve skutečnosti, ač je její věk roven Helence. Myslím si, že k trochu razantní Helče je navíc dokonalý protipól, přestože ne ve všem. V některých věcech si holky totiž rozumějí až moc… A Jenda? Ten je za osudovou náhodu šťastný, podobně, jako já. Vlastně ani nevím, kdo z nás těm dvěma kráskám drží ve vztahu více palce. Kéž by mělo podobné štěstí v lásce mnohem více lidí…
