Myslela jsem si, že mi to může vyjít, ale hodně jsem se spletla. Pocity naprostého štěstí trvaly jen krátce. Dnes bych nejraději vrátila zpátky čas, ale to se nestane. Musím se tedy naučit žít s tím, že jsem v životě udělala velkou chybu.
Klasické manželství po dvaceti letech
O mém manželství bych mohla říct, že nijak nevybočovalo z průměru. S manželem jsme žili společně už přes dvacet let a vychovali dvě děti – syna a dceru. Oba najednou vylétli z hnízda, v němž jsme zůstali s manželem sami. Na jednu stranu mi to bylo líto, že už nebudu mít o koho se starat, ale cítila jsem také velkou úlevu, že mám konečně po starostech a mohu se věnovat sama sobě a manželovi.
Jenže ten se upnul na svůj koníček, věčně byl zavřený v garáži a tam něco montoval na autě. Když jsem ho lákala na výlet, nikdy se mu nechtělo, že prý musí ještě něco dodělat na motoru. Myslela jsem si, že si nyní, co jsou děti z domu pryč, budeme s mužem užívat společných chvil, ale nestalo se tak.
Novým kolegou v práci jsem byla unešená
Když k nám do zaměstnání nastoupil nový kolega, netušila jsem, jak mi změní celý můj dosavadní život. Byl o tři roky mladší a velký fešák. Což o to, já ve svých letech vypadala také k světu. Přiznám se, že se mi zalíbil, a kdykoliv jsme spolu mluvili, málem se mi z něho podlamovala kolena. Oč bylo větší mé překvapení, když mě pozval na kávu. Nabídku jsem přijala, a tak začala psát novou kapitolu mého života.
S kolegou jsme si sedli názorově, měli jsme stále o čem hovořit, on naznačil manželské problémy a nezájem jeho ženy o společný život. Nebudu to prodlužovat, stali se z nás milenci. Užívala jsem si s ním báječné intimní chvíle a cítila se opět jako mladá holka. I na Pavlovi, jak se kolega jmenoval, bylo vidět, že je mu se mnou dobře. Scházeli jsme se tajně po hotelích, což bylo o to napínavější, chodili do restaurací a občas také na výlety. Asi nejlepší to bylo, když jsme spolu jeli na služební cestu.
Není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu
Náš vztah by pravděpodobně pokračoval stále ve stejném duchu, kdyby se zvěsti o něm nedonesly ke sluchu Pavlovy manželky. Asi nás prozradila nějaká dobrá duše, bohužel nevím, kdo to mohl být. Jisté je, že Pavlovi začaly krušné chvíle a najednou na mě neměl tolik času. Manželka mu dala nůž na krk a musel si vybrat mezi mnou a jí. V tomto souboji jsem bohužel prohrála, protože Pavel se vrátil zpátky k ženě a v zaměstnání dal výpověď.
Čtěte také: Tereza (34): Při věšení prádla jsem svému sousedovi věnovala malé překvapení. Alespoň se mu líbilo.
Zůstala jsem sama
O mém poměru s ním se však dozvěděl i můj manžel. Nějakou dobu prý něco tušil a pak na mě udeřil, jestli někoho nemám. Nedokázala jsem lhát, a tak jsem šla s pravdou ven. Dodala jsem ale, že už to bude minulostí, že jsme se Pavlem rozešli. Myslela jsem si, že všechno společně s manželem překonáme, že mi bude umět odpustit. Nakonec to přece byla i jeho chyba, že na mě neměl tolik času. To on ovšem neuznal. Tvrdil, že byl stále doma a nikdy by mě nepodvedl. Nevěru prý odpustit neumí, a proto požádal o rozvod.
Rozvedli nás nedávno, hned na prvním stání. A tak jsem zůstala sama. Bez manžela i bez milence. Bydlím v pronajatém bytě 1+kk. Zrovna nedávno jsem Pavla potkala ve městě. Prý se s manželkou udobřili a má se skvěle. Je mi smutno, protože mně zbyly akorát oči pro pláč.
Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
