Já a moje nejlepší kamarádka Lucka se známe již od školky. Prošly jsme spolu základní školu, první malé i velké lásky, minuty strávené v ředitelně školy či menší neúspěchy.  Již na základní škole jsem si všimla, že Lucka nesnese, když jsem v něčem lepší. Začalo to tělocvikem a končilo matematikou, kde má kamarádka postrádala logické myšlení.

Naopak ona vynikala v českém a anglickém jazyce. Na střední škole se naše cesty rozdělily. Já jsem šla na ekonomickou školu, ona na pedagogickou fakultu s křesťanskou výchovou, což byl kámen úrazu. Po ani ne roce studiu na internátu musela kvůli prospěchu a chování školu opustit. Začínala znovu na oděvní škole, ke které neměla kladný vztah, teda kromě módních přehlídek, ty si vyloženě užívala. Vždy byla tak trochu herečka.